Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

PEŇÁS: Místek aneb Frýdek II.

Tak si to zopakujme: Místek je na Moravě. Na straně severovýchodní, na vyšším břehu řeky Ostravice, je Frýdek. Tam už je Slezsko. Frýdek je starší a býval mnohem větší než Místek, který byl oproti Frýdku jen „místkem“. Později se to vyrovnalo. Polovina obou měst byla za socialismu zbořena, na místa starých domů postavili panelové sídliště, kde se rádi ubytovali nejrůznější lidé, kteří jezdili za prácí do Ostravy nebo třeba sfárali do dolu Staříč, jenž je nedaleko.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

T. Grulich

2. 8. 2012 19:32
Hotentotština

Pane Peňási, mně se Vaše cestopisné črty líbí. Je v nich řada zajímavých postřehů a bývají vtipné (no, někdy trochu adolescentně). Díky! Dobře se čtou. A četly by se ještě lépe, kdyby v nich nebylo tolik mluvnických chyb. Občas dokonce část textu chybí, jindy zase přebývá. Jako by to psal Hotentot. To by bylo tak obtížné napsat si text nejprve ve Wordu a nechat si jej před vložením opravit automaticky, když si nejste v češtině jist? Anebo jdou ty chyby na vrub pozdějšímu počítačovému zpracování?

0 0
možnosti

O. Ofr

2. 8. 2012 11:36
Sochy na Moravia bance

jsou od Franty Úprky na motiv "Jak staří šetřívali"

0 0
možnosti

J. Kanioková

28. 7. 2012 19:24
Díky za popis mého města,

jen pár maličkostí - "V Místku však už v 19. století převládali Češi" - ve Frýdku taky, ale tam byli ti "cizí" většinou podnikatelé, bohatší, aktivnější, hlasitější a ve vyšších funkcích.

Nezmínil jste hnusný hlavní silniční tah na Polsko, který naše dvojměstí "rozčtvrtil", když řeka Ostravice to jen půlila. Té silnici padly mnohé krásné staré stavby za oběť a lidi, kteří proti tomu brojili, si užili své. Už roky se jedná o obchvatu, se kterým 90% obyvatel maximálně sympatizuje, jen 10% zelených debilů to celé roky blokovalo. Což už definitivně padlo, ovšem v dnešní době budování obchvatu - ekonomicky téměř utopie. Díky té šílené silnici uprostřed města zůstala z bývalé dobré architektury jen velmi malá část, protože za tou silnicí se dotáhly paneláky téměř až k centru, především v Místku.

Že je situace v Radhošti tak špatná... nevím... mám to od ruky. Možná je to tím, že tato kavárna bývala vždycky "snobská" (v dobrém smyslu slova). Už dlouho po kavárnách nechodím, takže nemůžu posoudit. Ale možná... do paneláků, obrovského množství, se stěhoval "proletariát" odevšad za šachtami, které tehdy v okolí začínaly. V rámci jednotlivých sídlišť všude vznikla nějaká jednoduchá restaurace s levným pivem. Frýdecký Radhošť tak zůstal vzdálený těmto hostům a nejspíš i "snobský", jak jsme ho vnímali i my, mladí, dávno dřív tam chodící. Ale my to brali jako plus.

Pan Martínek z Čajankových kasáren - on i jeho rodina si užili své, byl to hnus! Kamarádila jsem s jeho dcerou, neskutečně chytrou holkou, která mě věčně "doučovala" matiku. I jiné technické předměty, té holce stačilo jednou něco přečíst a bylo. Naprosto fenomenální paměť i úsudek. Jenže - "politická" minulost jejího táty a to, že byli hodně věřící - nesměla studovat. Teprve jako hodně dlouho dospělá studovala dálkově. Nekonečná sprosťárna, byla to neskutečně dobrá kvalitní rodina a vždycky začnu soptit, když si na ně vzpomenu.

No a ten Sokolovský kostel a náš, Místecký, úžasná shoda.

0 0
možnosti