Kdoví co vůbec zabralo

Tady už se nedá věřit ničemu, včetně voleb.

Je to nefér

nikdo si tady už vůbec nevzpomene na Jyrku, největší hvězdu české politiky 21. století!

Re: Je to nefér

Já se o něm nechtěl zmiňovat v tom vlákně o Battěkovi, Horákovi a nakonec Zemanovi. Měl jsem pocit, že bych je (včetně Zemana) srovnáváním pošpinil.

No neni se cemu divit

. Vetsina vyssich straniku ma maslo na hlave. Propas komousu - to je proste pud sebezachovy.

Docela zajímavé výsledky voleb!

Nějak tomu moc nerozumím. Komunisté měli možnost protáhnout do Senátu 10 svých koní. U voleb je účast jejich voličů vždy téměř stoprocentní a přitom se do Senátu dostal pouze jeden jejich kandidát. Socialisté zase děkují svým voličům, že jim pomohli jasně veřejnosti sdělit, která ta levice je prý demokratická. Přitom volební účast není ani dvacetiprocentní. Ať mi nikdo neříká, že se socialistům podařilo ve druhém kole vyburcovat své voliče k takové účasti, že získali tolik senátorů.

Re: Docela zajímavé výsledky voleb!

věřím, že někde byli socialisté voleni i pravicovými voliči. Pokud teda alternativou byl komunista. Už bychom možná měli přestat dělat tlustou čáru mezi levicí a pravicí, ale mnohem více sledovat a hlídat čáru mezi demokratickými stranami a totalitními.

to je prima,

jenomže věčně strach z komunistů zabírat nebude; volit komunisty přestalo být normou neslušnosti a nevkusu; postupně vymírá paměť národa, která sebou nese vzpomínku na jejich nejhorší zločiny, převáží ten druh paměti, občas i nostalgie, které zažily pohodlné otupělé vyhnívání, dobu, kdy už se zas až tolik nikomu nic nedělo a ty, kterým se dělo, jsme přece buď neznali nebo si to určitě zasloužili; nakonec i ten nedostatek všeho od hygienických vložek po svobodné rozhodnutí individua je dnes určitě zveličován, nehledě, že ho bohatě vyvážila iluze stranou nadirigovaných jistot;

za nebezpečnou považuji lehkost, s jakou se dnes s odstupem relativizuje tehdejší tristní stav všeho - lidskými právy počínaje, ekologií a stavem hospodářství konče; smutné je, že není účinné obrany proti sebevědomým lžím, že dnes je hůře než tehdy a že dnešní vládní garnitura je zločinnější než tehdejší mocenská struktura; chápu, že nebylo v silách porevolučního kohokoliv pozavírat všechny prominentní i řadové komunisty, estébáky, kolaboranty s režimem či jenom obyčejné vyhnívače, kteří s otupělou hovězí vytrvalostí přežvykovali, co jim režim čas od času odsypal do koryta; jeden by si ale poctivě myslel, že dvacet let demokracie v nich naředí špatné návyky, podmíněné reflexy, vůbec kdysi všudypřítomnou kyselou zlobu na dně žaludku; ani náhodou; ač to nebylo vysloveno, patrně největší provinění všech porevolučních vlád spočívá v tom, že se opovážily nezajistit, aby se všichni měli stejně dobře; komunisté tehdy přežívali - a dnes bodují - skrze nevyslovený slib, že se všichni budou mít stejně špatně; to, co je vynáší k moci, je právě toto očekávání nemalé části naší veřejnosti a jsem si jistý, že jsou odhodlaní naplnit jej ve vrchovaté míře

komunisté brzy popřou politické procesy

stejně jako neonacisté holocaust. Ale nemá smysl kritizovat voliče. Hlavní zásluhu na stavu společnosti mají nevoliči. Tedy lidé, kteří by si s komunistou sice nikdy nesedli k jednomu stolu, ale svoji trvalou neúčastí u voleb jim vymetají cestičku k převzetí moci ...

řekli jsme Ďáblovi ne

dobrý dodatečný dárek Sváťovi Karáskovi k jeho swdmdesátinám

Protikomunistická hysterie 23 let po revoluci je

projev velké slaboduchosti a podělaného alibismu tvorů, kteří si říkají pravice. Po změně režimu neudělali komunisté vůbec nic, co by poškodilo stát a potažmo občany. Srab, který tu panuje, je výsledkem zištné a vypočítavé ,,služby" občanům modrých a oranžových neználků a zlodějíčků, kteří ovládali střídavě klíčové posty v zemi. Když se ukáže, že o jejich služby stojí čím dál méně občanů a má se vyzkoušet další alternativa, představující daleko menší zlo, spustí pravičáci křik, protože mají jít konečně od koryt. Neomalenost tohoto chování v duchu - zloděj křičí chyťte zloděje, není nic jiného, než panická hrůza ze ztráty ze ztráty vlivu a návrat k původní osobní bezvýznamnosti, před kterou utekli do politiky.    

Re: Protikomunistická hysterie 23 let po revoluci je

Velmi výstižné....