Stále mnohým je proti srsti navrácení majetků. Neprávem každý posuzuje navracení movitého majetku, když jeho určitě nebyl. Něco jiné je finanční vyrovnávání státu k církvím. Tam je problém v tom, že ty finance musí vytvořit občané v současnosti a blízké budoucnosti. Většinou nezaslouženě budou muset tyto finance vyprodukovat přidáváním hodnoty a kdo takovou činnost neprovozuje, nepřidává hodnotu, toho se netýká ani vyrovnání se financemi státu s církvemi. Proto tvrdím, že finanční vyrovnání se státu s církvemi je okradení určité části občanů ve prospěch části jiné! Není to ani o politice, je to o diskriminaci ekonomické. Zdá se, že ta je v Česku rozšířena jako legální zločin už od počátku porevolučního hospodaření státu. Kdo jednou vyrovná potomkům těch státem okradených jejich oprávněný nárok na odškodnění?!

Jaké církvi?

Římsko-katolické? Jak ten majetek nabyla? Vražděním a upalováním lidí. Už Masaryk s touto zločineckou organizací nechtěl mít nic společného.

A teď ještě tu O perníkové chaloupce, bolševický anonyme ...

Konečně se to podstatně pohlo s majetkovým narovnáním i v Kroměříži. Je nejvyšší čas.

Nebojte, jednou jim to zase seberou.