A je to vůbec důležité? Nějaká (jakákoliv) vždy zpochybnitelná národnost kohokoliv v Evropě? Důležité je, že Karel IV byl českým králem a po přeslici příslušníkem Kmene Přemyslovců, z nichž vzešli takoví velikáni jako Přemysl I Otakar, Václav II, Přemysl II Otakar A mnozí další.. Ti však také nebyli žádné národnosti, protože v době jejich vlády v Čechách žádný národ neexistoval. Existovalo zde mnoho slovanských kmenů jimž jmenovaní vládli, žádný národ. Co je to vlastně ten "národ"? Nicneříkající a vždy zpochybnitelný, politický pojem

U většiny šlechtických rodů je to stejné, jako u většiny ostatních lidí: Jsou to naprosto stejné "pojebané kžižovatky". Akorát že oni se k tomu, že jsou kříženci různých národností hrdě hlásili. Většina ostatních lidí má osypky z toho, když zjistí, že některý z jeho prapředků byl Žid, Rumun, příslušník nějakého asijského národa atd. Je třeba celkem známo to, že na našem území žije jen naprosto mizivé procento lidí, kteří by byli skutečně "jen" Čechy. Po staletí totiž u nás docházelo k mísení krví celé řady národů. Jen pro připomenutí a příklad: Nejvíce lidí s afrorysy pochází u nás z Plzně a okolí. Proč? No, protože holky ze Škodovky krom toho, že v květnu 1945 tančily, byly také i jinak veselé...

A tak tomu bylo v dějinách všech současných států v Evropě vždy a všude.. Je dokonce otázkou, zda jsme příslušníky druhu homo sapiens. Lidí, kteří se zde, v Evropě křížili s Neandertálci a ti zase s Denisovany. My jsme jejich potomky. Termín "národ" je v Evropě vždy zpochybnitelný pojem. Pojem nicneříkající a vnitřně prázdný, stejně jako i mnoho jiných politických pojmů.

Jeho Veličenstvo český král Karel I. (jako římský císař IV.) napsal v návrhu zákoníku „MEISTAS CAROLINA“ toto:

„Pohanům či Saracénům naprosto zapovídáme a zakazujeme zřizovat si v našem nejkřesťanštějším Českém království obydlí nebo zakládat si dům; a přikazujeme, že nikdo z našich věrných poddaných nesmí ve svém domě na svým polích přijímat pohany či Saracény..."

Súhlasím, že otázka národnosti Karla IV je nezmyselná. Národnosť začali ľudia vnímať až v 18., ale hlavne v 19. storočí. Dovtedy bolo oveľa, oveľa dôležitejšie, z akej spoločenskej vrstvy kto pochádzal. Jazykom vzdelancom bola latinčina.

V Bratislave ešte pred druhou svetovou vojnou väčšina ľudí hovorila plynule 3 jazykmi - slovensky, maďarsky a nemecky. Julo Satinský hovoril, že v ich rodine sa tiež takto rozprávalo, a s každým členom rodiny (samozrejme vzdialenejšej) sa rozprával v inom jazyku. A bolo to pre neho prirodzené. Podobne to fungovalo aj v stredoveku...

K4 byl zejména křesťan. Z dnešního pohledu snad až fanatický.

Myslím, že byl Kelt.

Myslet znamená ... vědět.

Historici když jim jde o chleba (a tak podobně) si většinou na ten chleba vždycky dokáží vydělat

Správně svůj postoj LN vyjádřily tím, že článek zařadily do rubriky "domov"

no jistě,umíte si to dobře zdůvodnit tak jak si žádá doba a EU.Vždyť je to úplně jedno, že? Jako kdyby na tom záleželo jeden velkej maglajs unijní.Čech to nikdy nebyl byl to cizák a dnes by se se zlou potázal,protože měl stejný choutky jako Havel a lidi v Bruselu.Je jenom logické,že po něm přišla doba Husa,Žižky,atd.Dnes by ho lidi vyhnali z českých zemí,luhů a hájů za jeho sbližování s Evropou.:-))

Bohužel, je tady dost Vorů na vyhánění.

TO o Karlu IV. je sice pravda, ale přesto bychom jej měli za Čecha považovat. Jde o to nedostat se k druhému extrému: tím jedním jsou zhovadilé výroky typu Karel je king (a proč ne rex, König, roi...) - my se z té angličtiny jedou po... Druhým extrémem je pasovat Karla do role jakéhosi pragmatického politika bez národnosti - Karel určitě povědomí o své přináležitosti k Čechům měl: v Čechách se narodil, prožil zde značnou část svého života, jeho maminkou byla česká princezna, byl český král, mluvil česky...