Ono také záleželo na tom, kdo jak byl ( podle dnešní mluvy ) sociálně zařazen. A návrat k té pravé poctivé české kuchyni, by rozhodně neškodil. A to nebyla svíčková, vepřoknedlozelo, posvícenská husa, atd. , všechno sváteční jídla. Hlavně se vařilo podle ročního období.

To je jasné jako facka, ale co se týče postu tak to dodržovaly všechny sociální vrstvy a ti bohatší byli často na sebe v době postu přísnější, protože byli vzdělanější a chápali lépe význam postu.

"Postní období byly součástí církevního roku" - promiňte, ale postní období bylA součástí církevního roku.

Mate v clanku chybu, zidi nebloudili pousti 40 dni, ale 40 let. A nepostili se pri tom.

Oni tam píší„symbolicky!" Symbolicky to také chápali a chápou židé. Proč ale hovoříme o „čtyřiceti dnech"? Ježíšův čtyřicetidenní půst je biblickým časem přípravy na něco důležitého. Ježíš se 40 dní postí před začátkem svého veřejného působení, podobně jako to činil Mojžíš, než vyhlásil Boží zákon; stejně tak Eliáš 40 dní o hladu putoval k hoře Chorébu k setkání s Hospodinem; čtyřicet dní se vzkříšený Ježíš zjevoval učedníkům, než vystoupil na nebesa. Všechny tyto čtyřicítky jsou snad symbolickým vyjádřením čtyřiceti let putování Izraele pouští z egyptského otroctví do země zaslíbené.