Negativní emoce vůči jednotlivým lidem na kandidátkách stran či hnutí jsou určujícími vždy.Také proto klesají preference politických stran a stoupají u občanských hnutí s výjimkou STAN, které sráží dolů Gazdík. Mám za to, že většina voličů se konečně bude rozhodovat nikoliv podle ideologií, vyjádřených nesplnitelnými sliby, ale podle konkrétních vizí a programů jednotlivých, kandidujících politických subjektů. Doufám, že konečně dojde k jisté funkčnosti výsledku a to takové, která zajistí efektivní fungování státu bez nutnosti tvorby zatím vždy nefunkčních a impotentních povolebních koalic. Jeden z možných scénářů přiznává hnutí ANO 2011 většinu v poslanecké sněmovně. Teď jde jen o to, aby ten scénář nastal. ANO 2011 hraje totiž do karet skutečnost, že voliči jsou ochotni volit takové subjekty, které se nakonec do sněmovny nedostanou (nedosáhnou 5%) Čím více takových politických subjektů bude, tím větší šanci má ANO 2011 na absolutní většinu ve sněmovně.

Slibovat vyšší platy pracujícím je sice hezké,ale nikdo ani náznakem neřekl,jak to lze udělat.Pochybuji,že zahraniční majitelé oželí 1-3 miliardy zisku(dividend) a dají o to vyšší platy.Dělníků se slibovalo ,,lepší příští" nejméně 70 let.I náš vzor SSSR byl jen jednou velikou lží.Socani vystrčili již svoje drápky,když nejprve zvedli platy soudcům a lékařům a ti výhledově spadli do kategorie ,,bohatých" s vyšším zdaněním.Rychle couvli.Těžko se něco slibuje s výhledem,že to zaplatí někdo jiný.

Kdo jsou to ti "pracující"? Pokud jsou pod tím pojmem míněni zaměstnanci, je i mezi nimi nutno rozlišovat. Pro nemálo z nich je dnes již i 40 000/měs. málo. Mají víc. Socani odjakživa žili z hlasů spodiny, počet jejíž členů neustále a rychle ubývá. Lidé přestávají věřit předvolebnímu slibování politiků, protože již poznali, že sliby jsou chyby. Chtějí slyšet jasné konkrétní vize a ne žvanění, slibování a lhaní jímž slují zejména politické strany.

Tak témat je několik, jen je třeba to prodat. Za mě rozhodně Evropská unie, zjednodušení státní správy (abych nemusel jít na více, než jeden úřad), zahraniční politika a postoj k ekonomice. Chci být v jádru EU, mít euro, zahraniční politiku s jasnou koncepcí lidských práv i orientací na Západ a vyrovnaný rozpočet. To splňuje jen jediná strana, takže z mého pohledu je volba naprosto jasná.

V jadru EU je zeme 2roky ve vyjimecnem stavu. Jina zeme se na to vyrazne podilela kdyz poprela platnost mezinarodnich dohod. Dalsiho stahuje EURo do neresitelne pasti. Zahranicni politika jadra EU je defacto v naprostem rozporu se zajmy malych zemi jako je Cesko. Orientace na zapad muze byt i orientace na USA nez na zapad evropy. Zahranicni politika jadra EU je tristni. No moc pritazlive mi to neprijde. Vsechno hezke nalepky a realita jinde.

Problém spočívá v tom, že tradiční sliby netáhnou a to, co by bylo nezbytné skutečně udělat, na to si politikové ani netroufnou pomyslet. Takže se budou slibovat zaměstnancům vyšší mzdy, podnikatelům menší daně, důchodcům vyšší důchody, nepřizpůsobivým a neziskovnám vyšší výpalné ze státního rozpočtu. Nedočkáme se uvolnění zákoníku práce, zákroku proti exekutorské mafii, zrušení koncesionářských poplatků, zásahu proti fotovoltaické a fofrníkové mafii, zákona o všeobecném referendu, zavedení školného na VŠ, zrušení všech nepojistných sociálních dávek, zavedení daňových paušálů pro malé podnikatele a živnostníky, atd.

A co takhle megatéma, budoucí směřování České republiky? A o tom ty volby v první řadě skutečně budou! V říjnu 2017, 100 let po VŘSR, obzvláště pikantní záležitost. Máme ale volbu a to mezi Evropou a Běloruskem! Bude to každopádně test pro inteligenci českého voliče a jeho historického povědomí. Skepse je ovšem na místě!

Reformy zase nebudou! A to je ten průšvih!

Předpokladem růstu mezd není přihlouplý úsměv Sobotky, ale skvělé podnikatelské prostředí, vynikající školství a věda produkující zdravé firmy schopné konkurovat v mezinárodním měřítku vysokou přidanou hodnotou.

Na to má klíčový vliv stát resp. státní správa! TU je třeba procesně zefektivnit, zmenšit, elektronizovat a propustit nebo vyměnit přibližně 90% úředníků.

Místo toho budeme další 4 roky zírat, jak nás předhání další a další stát na který jsme ještě před 20ti lety koukali zvrchu...

Program s takovými prioritami mají nejméně tři strany ! ČSSD ani KSČM to nejsou.