Diskuze
Papeže znepokojuje xenofobie v Evropě. Katolíci podle něj nejsou výjimkou
Děkujeme za pochopení.
K. Beránek 226
Proč o tom satanistovi vůbec psát. Ten člověk nemá s Církví Svatou vůbec nic společného. Až se vrátí do pekla ke svému pánovi Satanovi, tak si křesťané oddechnou. Xenofilie je úchylka neobolševiků-sluníčkářů.
S. Cesky
Kdyz jezuita mluvi o xenofobii,a Halik o TGM-to jsou ty paradoxy!
Jsem katolíkem, ale mnohému nerozumím. Proč Svatý otec přenechává dobrovolně pozice své církve ve světě ve prospěch netolerantního a nepřátelského náboženství? Proč prohlašuje M.Abbáse za anděla míru? Proč na Zelený čtvrtek myje nohy muslimům? Proč odsuzuje lidi, kteří brání vlastní existenci? Tito lidé nemají strach z neznámého, ale ze známého!
Pozice církve se nehájí ani nešíří mečem. A jako katolík jistě víte, co odpovídá Kristus na otázku, kdo je Tvým bližním. A v kom hledat Krista.
To neznamená, že se nemáme bránit těm, co chtějí použít násilí. Ale pro pár násilníků nemůžeme odmítnout pomoc lidem, kterým jde o život. Aspoň po tu dobu, než se budou moct vrátit domů.
Mne zase znepokojuje papež podporující muslimskou imigraci do Evropy. V dějinách islámu šli vždy muslimové "po krku" katolické církvi, viděli jsme nedávno jak dopadli katolíci v Iráku po porážce sekulárního diktátora a Vatikán ani USA proti tomu neudělali nic. Proč papež takto ničí vlastní církev ?
papež by měl přesunout uprchlíky z Lampedusy do svého paláce.
Lampedusu ovládla uprchlická anarchie. Starosta velí k uzavření tábora
Více střežené a sledované místo než Vatikán je možná Severní Korea. Za gorilami švýcarské gardy, neprůstřelným sklem papamobilu a několikerými bezpečnostními kontrolami se to poučuje. Dokud nepůjde jako no-name křesťan s křížem kázat mír a soužití do některé ze zemí které se řídí šáriou, žádat vysvobození křesťanských otroků a ukončení vraždění křesťanů, jsou jeho výzvy pouze trapným kázáním vody a pitím vína.
Mloci ?Právě,” bručel pan Povondra pohrdavě. “Oni na sebe pořádně nemůžou. Ale pusť lidi proti lidem, a budeš koukat, co dovedou. Copak vy víte o válce!”
“Jen aby nepřišla až sem,” řekl syn Frantík trochu neočekávaně. “To víte, když má člověk děti –”
“Jak to, sem,” vyhrkl starý pán jaksi popuzeně. “Myslíš jako sem do Prahy?”
“Vůbec k nám do Čech,” děl mladý Povondra ustaraně. “Já myslím, když už jsou Mloci až u Drážďan – –”
“Ty chytráku,” káral ho pan Povondra. “Jak by se sem dostali? Přes ty naše hory?”
“Třeba po Labi – a potom dál podle Vltavy.”
Otec Povondra pohoršeně zafrkal. “Prosím tě, po Labi! To by mohli leda do Podmokel, ale dál už ne. Tam jsou, holenku, samé skály. Já tam byl. Kdepak, sem se Mloci nedostanou, my to máme dobré. A Švýcar je na tom taky dobře. To je báječná výhoda, že my nemáme žádné mořské břehy, víš? Kdo má dnes moře, je chudák.”
“Ale když teď jde moře až k Drážďanům – –”
“Tam jsou Němci,” prohlásil starý pán odmítavě. “To je jejich věc. Ale k nám Mloci nemůžou, to dá rozum. To by museli nejdřív odklidit ty skály; a nemáš ponětí, jaká by to byla práce!”
“Copak práce,” namítl zachmuřeně mladý Povondra. “Na to oni jsou! Vždyť víte, že v Guatemale dovedli potopit celé pohoří.”
“To je něco jiného,” děl se vší rozhodností starý pán. “Nemluv tak hloupě, Frantíku! To bylo v Guatemale, a ne u nás. Tady jsou přece jiné poměry.”
Mladý Povondra vzdychnul. “Jak myslíte, tatínku. Ale když člověk pováží, že ty potvory už potopily nějakou pětinu všech pevnin –”
“U moře, ty pytlíku, ale jinde ne. Ty nerozumíš té politice. Ony ty státy, co jsou u moře, s nimi vedou válku, ale my ne. My jsme neutrální stát, a proto oni na nás nemůžou. Tak je to. A nemluv pořád, nebo nic nechytnu.”
