Což nic nemění na infantilních reakcích pražské kavárenské pravdoláskařské skupinky zoufalců. Doba, kdy jeden stát může kamkoli vtrhout a svrhnout jakoukoli vládu a je to vývoz demokracie, zatímco pokud jiný jen podporuje obyvate země, aby je jejich spoluobčané nevyvraždili a je za to největší zločinec a hrozba, ta doba není nešťastná, ale šílená dle Havlovo absurdních dramatů, jež se staly realitou ...

To jste zase něco nepochopil, lžinenávistníku.

Autor své dvě úvodní věty vztahuje k TGM nebo heslu ? Kdo má být tím svazáckým poskokem - skoro 40-letý Ovčáček nebo 73-letý pan prezident?

Svazácký poskok? Xindlratlík!

Pokud jste jen trochu objektivní, tak musíte vidět - že zatím nemá protikandidáta.

Pár neschopáků, kteří si "obejdou" poslance, protože neseženou 50,000 podpisů - přitom si myslí, že dostanou 3-4 miliony hlasů. Nebo Horáček, který začne svoji kampaň tím, že hrubě urazí Karla Schwarzenberga, tak ho kníže celkem oprávněně nazval valchařem.

take Masaryk reakl : nebat se a nekrast ! Nebat se rict, ze ani jeden muslim do Cech je dnes nejdulezitejsi v zahranicni politice. A je to mozne pro stat povazovany za nejlepsiho spojence Izraele v Evrope. Dosud Cesi delaji dobre a meli by byt na to pysni. Mozna, ze Babis a jeho 'melody boys' to povedou slusne.

Chybí elity, které zlikvidoval Hitler a po něm bolševici a navíc mnoho lidí emigrovalo a emigruje. Zůstává pár skutečných vlastenců ( ne sympatizantů Ortela, Okamaury a jiných typu Svět podle Daliborka ), nemocných, starých a morálně a intelektuálně zdegenerovaných. A dle toho to zde vypadá. Těch pár slušných, inteligentních a vzdělaných tu má přetěžký úkol. A to především mravně a morálně povznést tato individua a donutit je k četbě něčeho jiného, než jsou stanovy KSČ.

Nas narod je bez kolektivni pameti a kolektivniho svedomi. To co bylo napachano krivd, to nebyli jen komunisti. To byla zvule naseho naroda.

Tenhle národ trpí dědičným zatížením nedůvěrou až nenávistí k elitám, které kdysi bývaly převážně cizácké, z národoveckého pohledu apriorně nedůvěryhodné. Jenže v posledních sto letech už jsou to elity vlastní, vzešlé z nejširších vrstev tohoto plebejského národa, ale ten jim z principu (či ze zvyku) nedůvěřuje dál. A kdo jiný má být nositelem kolektivní paměti a svědomí než vlastní elity? A jak je mají národu předávat, když ten je nebere? Je možné, že národ, který pohrdá vlastními elitami, nemá budoucnost.