"Synu, byl jsi adoptován."

"Vždycky jsem to tušil! Chci poznat své pravé rodiče!"

"My jsme tví praví rodiče, ti adoptivní si pro tebe přijedou zítra ráno."

Abych to vyjasnil - statu ani tak nejde o deti nebo rodice, ale o tech 300.000, ze kterych nema ani vindru a nemuze je zdanit.

Myslím, že celý systém adopcí je skrytě rozdělen na dvě poloviny - černé dětičky, kterých je dostatek, ale není o ně příliš zájem - a potom ty ostatní. Když jsem to ještě sledoval tak poměr mezi dětmi k adopci v těchto skupinách byl asi 7:1

Jejda a já myslel, že zájemců je málo, tudíž je potřeba adopce povolit i homosexuálním rodinám, protože pro dítě je přeci lépe, aby žilo v milující "rodině" než kdyby vyrůstalo v hrozné, nemilující heterosexuální nebo dokonce v nějakém hnusném ústavu!

Po delší době se zase shodneme.

Přesně tak - dětí k adopci je minimum, je o ně boj. Argument zastánců adopce opuštěných homopáry je mimořádně lživý až podlý. Asi jako fotka malé plačící imigrantky v situaci, kdy 90% imigrantů jsou mladí muži.

Nicméně používání takových argumentů se v dnešním světě stalo standardem.