Josef František za dobu 28 dnů sestřelil 17 německých letadel. Následně nešťastnou náhodou zahynul při přistání. Myslím, že to je rekord II. WW nehledě i na přísnost britského zápočtu uznaného sestřelu. Je známo, že měl i několik sestřelů v boji o Polsko a následně i Francii, kterého se také účastnil v polské jednotce. Dokumenty o tom ale nejsou. Vzpomínky tehdy ještě žijícího Witolda Urbanovitze a dalších na J.F. se objevily ve třídílném článku o něm v L+K v roce 68 nebo 69. Pak jako předtím Bolševici vše zařízli a uvrhli do hanebného zapomnění, protože se jim Západní českoslovenští piloti a celý odboj jako vzor vlastenectví a do výkladu komunistických dějin nehodili.

Rád se na to půjdu do kina podívat. Filmů s leteckou tématikou je jak šafránu. Navíc je pro mne velkým lákadlem příběh polské perutě z ranných časů, kdy létala na Hurricanech. Bojovat s tímto strojem proti v té době vyspělejším stodevítkám chtělo hodně umu. Čest Josefu Františkovi.)

To britské pozadie je jasné. Podstatnejšie je že vznikli filmy ako Tmavomodrý svět ktoré dosť jasne prezentovaliže títo letci mali rozhodne po vojne doma väčšie problémy ako počas vojny so svojimi britskými veliteľmi.

Tam asi nebude asi ani zmienka o Katyni, tie správy už presakovali počas vojny.

Nelže-li popis (trefná podmínka pana Prokopa), jde zřejmě o další falšování historie. Britové Poláky s radostí na hurricany pustili, jakmile se Poláci dokázali domluvit anglicky. V systému stíhací obrany UK totiž pilota naváděl anglický kontrolor ze země, takže rozumět a komunikovat v kódových slovech bylo prostě nutné.

Stejně jako Češi, měli i Poláci často po přistání problémy a pokuty za to, že ve vyhraněných chvílích mluvili mateřštinou. Prý si jednou chtěl squadronleader zastřílet na Němce, ale vždy když už už mačkal spoušť, přiřítil se odněkud Polák a sundal mu Němce před nosem.

Na takovou krávovinu (pokud popis nelže) snad radši ani koukat nebudu (nepochybuji, že to bude okořeněno ještě nějakým sexem, jako Pearl Harbor, natočený tak, aby neurazil ani Japonce). Už je dlouho po válce, tak filmaři nevědí roupama co dělat.

Rozdíl mezi Hurricany a Spitfiry pojednán níže. Hurricane byl spotřebka. Lahůdka Spitfire tak asi do Mk IX a později Tempest.

Jasně, pusťte si Hořící sníh, ten vás uspokojí.)

Hurricany nebyly "drahe a vykonne", temi byly Spitfiry, Hurricany byly relativne jednoduche konstrukce, ne tak pracne na vyrobu v porovnani se Spitfiry. Ale pro RAF daleko vetsi problem nez nedostatek letadel, byl nedostatek pilotu. Polaci meli slusny vycvik a strileli zblizka, na rozdil od standardu RAF. A nas Frantisek by si zaslouzil cely film, byl to rebel a nespoutana osobnost. Mezi nasimi dennimi stihaci - eso es. S polskyma klukama mu bylo dobre, bojoval s nima od zari 39. Mohl kdykoliv prejit do CS perute, ale zustal u spolubojovniku, kteri si ho za to dost vazili. Dnes je temer zapomenut, ale polske stranky ministerstva zahranici jeste nedavno v sekci Battle of Britain venovaly cely clanek jednomu pilotu, clanek mel nadpis "Statecny Cech uprostred Polaku". Tolik ucty se mu doma asi nikdy nedostalo. Jedna zajimavost - jeho pocet sestrelu za obdobi aktivni sluzby v Bitve o Britanii je srovnatelny s vykony Adolfa Gallanda na druhe strane. Pozoruhodna osobnost, dnes jiz temer zapo

Nemyslím si, že JF je "téměř zapomenutý". Mj. o něm pojednává jeden díl knihy "Zlomená křídla" (spolu s A. Vašátkem, A. Valentou, L. Kadlecem). Kniha se dočkala reedice v roce 1991.

O JF se zmiňuje v podstatě každá publikace o Bitvě o Británii, myslím, že i Stephen Bungay ve výtečné knize "Nejnebezpečnější nepřítel".

Že se o Františka nezajímají mlaďoši, pro které je vše, co bylo před vynálezem i-Phonu, pravěk, je věc druhá.