Tzv.,,MATURITA" není nic jiného,než relikt minulosti.Gymnazista skládal maturitu,řemeslník tovaryšské zkoušky.Při dnešním množství škol a učebních oborů je maturita s rozsahem učiva gymnázia nesmysl.Nebo kominík,či jiný řemeslník s maturitou je k něčemu dobrý?Zpravidla obě věci umí jen na půl.Když je dobrý.Pro svoje povolání nepotřebuje znát větnou skladbu,díla kdejakého spisovatele,ani příklady diferenciálních rovnic a deskriptivní geometrie.Stejně takoví jen usedají na úřednické židle a druhou část svého učení nepoužijí.

Čas je omezujícím faktorem vždy a všude. Problém vidím jinde, a panu řediteli, senátorovi ... se to nebude líbit. Jak může mít stejnou maturitní zkoušku z matematiky ten, co má matematiky 6 hodin týdně i ten, co jí má týdně hodiny pouhé 2? Gymnazista, co má čistě teoretické předměty a nic jiného má spoustu času na to, aby se s vyučujícím matematiku naučil. Průmyslovák, který také musí umět počítat, má ale matematiky zhruba polovinu onoho gymnazisty, zato se učí vypočítat konstrukční pevnost, objemy nepravidelných těles ... A zdravotní sestra potřebuje zase jinou matematiku.

Povinná matematika ano, ale odpovídající potřebám oboru. Jiná pro univerzálí gymnázia (umějí všechno, vždyť to předloni povídal předseda asociace ředitelů gymnázií), jiná pro průmyslovky, další pro "biologicky zaměřené" školy, pro umělecké školy ...

Jednotná matematika je dost dobře nemožná.

Milý pane Burdo, matematika je jen jedna a s tím se budete muset smířit. A pokud má student z matematiky maturovat, musí prostě na stejné úrovni jako ostatní a nezáleží na tom, zda absolvoval gymnázium, zdravotku nebo hotelovku.

Takže podle pana senátora je laťka, byť už ostudně nízko, stále ještě nastavená příliš vysoko? Co si takhle připustit, že holt nebudou všechny střední školy zakončeny maturitou? A my ostatní nebudeme stále kroutit hlavou nad úrovní některých státních či obecních zaměstnanců.

Co je ti učitele teda naučili? O kvalitě není nikdy ani zmínka a všechno je jen na penězích. To jsou pak ty výsledky.

Tak ta zkouska musi byt nastavena tak, aby ji nekteri studenti neudelali, jinak je k nicemu.

Řiditel Růžička má pravdu! Nevím, kdo a proč si vymyslel časový limit.Nemohu se nad něčím zamyslet, když vím,že mi utíká čas.To platí jak pro matematiku,tak i pro jiné předměty.

Evropské školství, zdá se, také závodí s časem: kdo chodil do školy dříve, vyhrál. )

Prosím pěkně jaký je rozdíl mezi procentním bodem a % ?

Najděte si to na internetu. Zjednodušeně: zohledňuje to jiný základ pro 100%.

nooó, mezi manažéry je to samej "vysokoškolák", podle toho to taky vypadá :D

CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními.

Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich.

Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být.

Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže t

Jenže takový svět neexistuje.

Věc se má úplně obráceně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli.

Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.