Takove snahy vyviji politicke sily v Rakousku, kterym zeman tleska a preje k vitezstvi ve volbach. Zajimava je soudrznost rudych a hnedych swini.

A co se zkusit Rakušanů zeptat?

Prvně si dovedu představit nějakého vola, co z těch schodů spadl a bůhvíkoho žaluje skrzevá nedokonalé zabezpečení.

Druhá věc, možná podstatnější: šlapat se nesmí na kdejaký trávník, v každém druhém zámku máte papuče, abyste nepošlapali parkety... Jasně, kamenné schody vydrží víc, ale jestli "někdo" usoudil, že jim těch skoro sto let stačilo...

Samozřejmě je otázka, jak skloubit trvanlivost, pietu a zážitkovou turistiku. Zákaz asi není to pravé, postavit nad tím klimatizovaný pavilon taky ne... Skoro bych se přimlouval nechat schody odejít cestou vší hmoty. Nevím, má-li kámen duši, ale kdyby mě ukazovali jako sebepasivnějšího účastníka takových věcí, nejspíš bych se těšil, až se jednoho dne vyviklám a zmizím pod splavenou hlínou.

To je nesmysl, nikdo nechce nic maskovat. Ty schody jsou jak možno na snímku vidět ve špatném stavu. Je to normální bezpečnostní opatření a ten mediální povyk je organizované vyhledávání jedné zájmové skupiny, která nemá nic jiného na práci, než takovým způsobem ovlivňovat veřejnost. U nás to nedávno byl obrubník v parku v Prostějově z kterého se udělala mediálně zeď židovského hřbitova. Proč nikdo nekřičí, když se zlikvidovalo a likviduje tolik hmotných důkazů komunistické totality?

Rakušané se pokoušeli zamaskovat KZ Mauthausen už hned po válce. Bohužel se jim podařilo přesvědčit svět, že byli "prvními obětmi Říše". Nebyli - byli nadšení, když je Říše připojila.

Je třeba přopomínat i to, že většina dozorců v lágrech byli Rakušané - a Sudeťáci, o poskocích z Ukrajiny, Pobaltí nebo Polska nemluvě.

Proč do toho mícháte prostějovský židovský hřbitov, ze kterého zůstalo jen torzo zdi?

Pro Rakušany ten tábor asi není příjemný. Oni v něm nebyli ti s pruhama.

Tak tak - oni tam byli jako elektrikáři. Měli na helmách dva blesky...

je to neúcta a jedno obrovcké chucpe!

no jo, je to blbé, co ti Rakušané dělají. A zdalipak dcera pamětníka stejně cítila, jak blbé bylo, co Češi dělali s místem, kde byl tábor v Letech?

Je nutné připomenout sousedům „hon na zajíce“ a ocenit

hrdinství těch,kteří uprchlé zajatce ukryli.