Diskuze
PETRÁČEK: Gender není legrace. Jak mluvit tak, abychom vůbec nikoho neurazili?
Děkujeme za pochopení.
JE HEZKÉ,KDYŽ LIDÉ TAKTO BLBNOU NA KVADRÁT!Hádejte,který mudrc toto pravil!A jak to platí na naši dobu.
Jednoduchá práce. Důsledným používáním středního rodu a jednotného oblečení i vzorce chování pro všechny zamezíme jakékoli rozeznatelnosti pohlaví. Politiko Kalousko si pak v Parlamento může hádat s oponento Babišo i jino, stejně je nikdo nerozezná a vše bude jedno. Pokud by někoho popadlo atavistické pudo po páření, smí si (samozřejmě po absolvování proškolení a složení testo před příslušno komiso) na oděvo připevnit nášivko s logo, ktero budo ostatním napovídat o jeho aktuálno pohlavo a ochoto k páření.
D. Stirský
S genderem je to jako s mnohými jinými věcmi: Většina z nás o tom ví nula, nula, nic. Přesto jsme o tom schopni psát sáhodlouhá (většinou odsuzující) pojednání. Ano, jsou pomatenci hovořící o 10 pohlavích, ale na druhé straně jsou věci, které stojí určitě za zamyšlení. Vím, jak mně babička vyprávěla, co byla povinna jako paní štábní kapitánová za první republiky respektovat. Tj. jen proto, že byla manželka dědy - vojáka, nehodilo se, aby pracovala, aby měla víc dětí než jedno (dvě), aby měla posluhovačku...
D. Stirský
Že je mezi genderisty určité % pomatenců, jest věc jistá. Avšak na druhou stranu: Koho z nás někdy nenaštvaly výroky typu: "Správnej chlap má umět...", "Pořádná ženská musí mít..." V tom možná je zakopaný pes. Že automaticky přisuzujeme mužům či ženám určité vlastnosti, způsoby jednání jen proto, že jde o muže či ženy.
J. Škodák
To jste vystihl dobře, nebo třeba, že chlap přece nepláče! Ale zase na druhé straně je fakt, že rozdíly mezi ženami a muži jsou někdy větší, než jsme si schopni přiznat a souvisí to s fungováním mozku na základě vědeckého zkoumání. V této souvislosti nutno dodat, že každá žena má v podvědomí mužský princip animus a každý muž ženský princip animu. Je to důležitější, než se domníváme, protože při rozhodování pracuje podvědomí a tam je ten zakopaný pes. Pokud chybí při výchově dítěte jeden z principů a často to bývá mužský-animus, potom dojde k narušení rovnováhy mezi oběma principy, které vystihuje dobře východní filozofie jing a jang.
C. Sangrail
Ale no tak, tohle přece u nás není žádné téma. Máme generické maskulinum, tzn. "rodiče", "lidé", ale také "čtenáři", "novináři" apod. jsou vesměs slova, která označují všechny lidi bez rozdílu. "Čtenáři" = lidé, kteří (něco) čtou. Nejsme v Německu, kde platí diktát tzv. genderu odpovídajících forem ("gendergerechte Formen") a "musí" se říkat "Studenten und Studentinnen" a texty se přetěžují krkolomnými grafickými zkratkami, které mají propojovat maskulinum a femininum. Tohle prostě v češtině nemá vzhledem k charakteru jejího gramatického systému místo.
Jak ? Snažit se, aby nám rozuměli. Mluvit pravdivě a sprostě. Tomu rozumí každý... Dzp.
P. Harabaska
Ten plakát byl původně vytvořen k jinému účelu a byl opatřen jiným textem. Stálo na něm He can do it a paže v poloze zdůrazňující délku a sílu té končetiny ukazovala, jaký mohutný nástroj na to má.
Nevidím důvod ke změně. Měli bychom jako dosud mluvit a psát slušně a na nějaký genderismus se razdvatři. Problémem je spíše obecně zhrubnutí ve veřejném prostoru. Gender je pro mne záležitost fyziologická a chemie mozku, určitě ne sociální.
Připoměl bych, že byly doby kdy si lidé onikali. Či kdy děti vykali vlastním rodičům. Ono i říkat rodičům křestním jménem není v našich končinách zvykem.