* LN Motto letošního ročníku festivalu znělo Divadlo je všude! Co jste tím měli na mysli?
Můžete vnímat divadlo jako pobavení, které sledujete z pohodlného sedadla, kde vystupují herci, co znáte z televize, a uvádí slavnou divadelní hru. Pak jdete domů a řeknete si, ano, to byl hezky strávený večer. Divadlo ale může být mnohem víc. Může se vás dotknout, vtáhnout do hry, rozbít strukturu divákherec, ukázat něco, čeho jste si nevšimli, něčím ve vás pohnout... A divadlo je i to, co se děje kolem. Proto máme v katalogu díru. Díváte se skrz a najednou vás napadá: Není náhodou divadlo všude?
* LN Říkáte, že jde o festival nového divadla. Co to je?
Divadlo, které propojuje žánry, experimentuje, zkouší. Některá představení jsou vlastně ještě tvorbou v procesu. Jejich autoři nevycházejí z hotového textu například divadelní hry, ale zajímá je akce, vznik nových forem, jedná se o autorské projekty. A důležitý je vztah k divákovi i pro nás jako pro pořadatele, jak diváka vtáhnout do dění, jak mu přiblížit divadelní svět, aby neměl pocit, že je mezi ním a jevištěm čtvrtá stěna. Aby si všiml, že divadlo je všude.
* LN Zajímá vás otázka vztahu k divákovi jen z pozice pořadatelky? Vy sama studujete herectví...
Je to i mé osobní téma. Studuji herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku. Na katedře u Ivana Vyskočila. Také proto je mi sympatické občanské sdružení Nová síť a podílím se na pořádání Malé inventury. Jsem zvědavá na současné autory, zajímá mě živá tvorba, která se přímo před mýma očima děje a která je aktuální. Divadlo vůbec vnímám jako důležitou součást života. Když chodíte do divadla, vnímáte příběhy a přemýšlíte o nich, sama si tím pak formujete pohled na svůj vlastní příběh. Divadlo zrcadlí, co sama prožíváte. Zjišťujete, jak to máte vy, a dostáváte chuť taky něco třeba tvořit.
* LN Kde se to ve vás objevilo? Mělo na tenhle postoj vliv vaše rodinné prostředí?
Myslím, že určitě ano. Můj táta byl filmový kritik. Chodívali jsme do kina a pak jsme si spolu vždy někam šli dát kafe - později i cigaretu (směje se - pozn. red.) - a povídali jsme si o filmu, který jsme viděli. O tvůrcích, o divácích, o životě vůbec. Fascinovaly nás scény, ve kterých byl skrytý celý film. Jeden moment, který se vás dotkl, ve kterém bylo všechno. Táta se na filmy nedíval jenom z technické stránky. Vždycky v nich hledal symbolické momenty, které ho zaujaly, které se ho osobně dotkly a přesahovaly z plátna do skutečného života.
* LN Proč se má podle vás pořádat v České republice právě festival nového divadla?
Divák to nemá lehké, když se zajímá o současnou autorskou divadelní tvorbu, když ho lákají malé divadelní scény. Pokud se nepohybuje v divadelním prostředí každý den, jen obtížně může sledovat, kde se hrají představení, která už jsou zralá a kvalitní. Respektive ne pro každého je zajímavé vidět teprve se formující inscenace a pokusy. A tak může být člověk často zklamán nebo i odrazen. U nového divadla dopředu neodhadnete, zda se vám trefí do vkusu. Malá inventura přestavuje to, co předchozí rok „uzrálo“, takže šance vidět zralá představení je tu mnohem větší.
* LN Máte tedy ambici zpřehlednit divákům současnou divadelní tvorbu?
Myslím si, že je to jednou z předností festivalu. Divadla, která jsou do Malé inventury zapojena, sami vyberou do přehlídky představení, která se za poslední rok osvědčila na jejich scénách.
* LN Kdo vybírá představení, která se osvědčila?
Trvale spolupracujeme se sedmi pražskými divadelními scénami -jsou to Archa, Alt@rt, Alfred ve dvoře, Ponec, MeetFactory, Nablízko a NoD. Ve výběru představení jim necháváme úplnou volnost, oni sami vědí nejlíp, jak se komu v minulém roce dařilo - dle kritiků i divácké návštěvnosti.
* LN Není taková volnost pro pořadatele festivalu riskantní?
Je. Na druhou stranu bez risku by v novém divadle nešlo nic. A to souvisí se zaměřením Nové sítě, která si jako občanské sdružení dává za cíl podporovat kreativitu a oživovat divadelní kulturu v České republice. Ta může být živá právě jen díky té volnosti. Myslím, že festival funguje právě díky tomu, že na zapojená divadla nikdo netlačí. Že kvalitu jejich představení neměří nikdo zvenčí, žádná chytrá porota.
* LN V roce 2012 uplyne deset let od spuštění Malé inventury. Bude se příští ročník nějak zvlášť lišit od těch předchozích? Plánujete oslavu narozenin?
To rozhodně. Příští ročník bude určitě velkolepý. Fakt, že se festival nového divadla udržel na české kulturní scéně už deset let a je stále vyhledáván a hojně navštěvován, stojí za oslavu. Znamená to, že Malá inventura už není v zárodku, už jde o festival s tradicí.
