Studie mapuje téměř dva tisíce druhů divokých včel Evropy, ohrožených druhů může být prý přes 60 procent, informoval programový ředitel Hnutí Jiří Koželouh.
Vědci mapují úhyny včelstev, aby mohli včelařům lépe poradit |
„Intenzivní průmyslové zemědělství si začíná vybírat další významnou daň - úhyn živočichů klíčových pro lidstvo,“ uvedla expertka Hnutí Duha na potraviny a zemědělství Klára Havlová. Ekologové navrhují, aby český stát podporoval přírodě blízké zemědělské praktiky a nakládání s půdou. Větší část zemědělských dotací by se prý mohla soustředit na lepší péči o krajinu a zajistit lepší podmínky pro včely a další opylovače.
Jako příklad uvedli, aby získání dotací na sečení luk bylo na pozemku větším než jeden hektar podmíněno ponecháním pěti až deseti procent neposečené plochy. Snížit by se mělo množství pesticidů a podpořit naopak drobné farmáře pěstující rozmanité plodiny vhodné k opylování, navrhují.
Třetina českých včelstev nepřežila zimu. Obnova bude stát miliardu |
Podle vědců z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je potřeba dalšího výzkumu, aby se přišlo na to, jak zabránit úhynu všech ohrožených včel. Ty mají přitom klíčovou roli i na produkci potravin. Ekologové uvedli, že jenom v Evropě včely opylují každoročně plodiny v hodnotě 605 miliard korun. Opylovači včetně včel mají vliv až na 84 procent hlavních plodin určených k lidské spotřebě.
Problémy české krajiny se v úterý zabývali také odborníci na konferenci v Lichtenštejnském paláci v Praze. Podle šéfporadce premiéra Vladimíra Špidly stát po deseti letech ještě zdaleka nedosáhl cílů Evropské úmluvy o krajině, přestože se situace lepší.
Upozornil na pokračující divoký zábor zemědělské půdy zejména v okolí velkých měst a na nedostatečnou ochranu nejlepší zemědělské půdy. Denně půdy ubývá 13 hektarů a až 55 procent je ohroženo erozí. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je problémem i odosobnění obyvatelstva od krajiny a ztráta její jedinečnosti. Za dopady těchto změn označil záplavy, sucho nebo ztrátu půdní úrodnosti.
