Ne, nebudu zde připomínat pěší výlet Karla Hynka Máchy do Benátek. Ani Františka Skálu, který si jej zopakoval v roce 1993. Za necelý měsíc tehdy došel z Čech až na bienále v Benátkách. Jde o jednu z nejprestižnějších událostí svého druhu. Přiznejme si, že česká účast málokdy udělala díru do světa. Máme vlastně štěstí, že pavilon, kde naši umělci vystavují, patří k reliktům společného československého státu. Češi a Slováci se zde pravidelně střídají a právě Slováci projevují více umělecké odvahy než Češi. Již v roce 1999 zde pobavilo tetovací studio, kde si návštěvníci mohli nechat vytetovat originální design podle návrhu slovenských umělců. Pavilon si získal pozornost i v roce 2009. O jeho náplň, přesněji průchod, se postaral Roman Ondák. Otevřel zadní vchod, do vnitřku přenesl cestičky a křoviska. Znejistil tak, co je vlastně interiér a exteriér, a současně vyzval ke vnímání světa jako uměleckého díla.
Příští bienále začíná v červnu 2011 a do uzávěrky tohoto sloupku nebylo jasné, kdo z Čechů se ho v národním pavilonu zúčastní. Komisi svolává Národní galerie. Ta po prvním zasedání v září 2010 konstatovala, že žádný z přihlášených projektů není kvalitní. Doporučila proto, aby byl termín prodloužen do konce října. Podruhé se komise sešla v pátek 5. listopadu a jeden z projektů vybrala. Který, to zatím nikdo neví. Rozhodnutí komise má charakter doporučení, její výběr musí potvrdit – nebo také nemusí – Milan Knížák. S rozhodnutím si pospíšili ve Francii. Nominaci Christiana Boltanského oznámili již v lednu 2010. Britové vyhlásili výsledky soutěže, ze které vyšel vítězně Mike Nelson, v březnu. V květnu bylo jasné, že v německém pavilonu uvidíme dílo zesnulého divadelníka Christopha Schlingensiefa. Spojené státy bude zastupovat dvojice Allora a Calzadilla, což víme od 5. září. Z velkých států své rozhodnutí vyhlásilo nejpozději Rusko. V říjnu oznámilo, že jeho reprezentantem bude Andrej Monastyrsky.
O tom, s kým se příští rok setkáme v česko-slovenském pavilonu, se zřejmě dozvíme během několika málo dnů či hodin. I tak je cesta, která k tomuto rozhodnutí vede, jedna z nejdelších v celé Evropě.
