VĚDNOHUBKY
Vysokoškolští studenti v posledních deseti letech navštěvují stále častěji poradny, kde hledají pomoc při řešení vážných psychických problémů. Počet pacientů stoupl za uvedené období o více než deset procent. Tento poznatek přednesl na konferenci Americké psychologické společnosti John Guthman, vedoucí konzultačního střediska na Hofstra University v Hempsteadu ve státě New York. Společně se svým týmem vyšetřil více než 3200 vysokoškoláků, kteří studují většinou na středně velkých soukromých univerzitách.
Pacienti trpěli zejména poruchami chování, sklony k sebevraždě a sebepoškozujícímu jednání. Podíl osob s těžkými depresemi vzrostl za deset let z 34 procent na 41. Pocity úzkosti a strachu uváděla většina studentů a nezáleželo na tom, zda měli solidní finanční zázemí, nebo si museli na studia přivydělávat. Z rozhovorů s klienty vyplynulo, že příčinou problémů je zejména stoupající náročnost výuky, traumatizující zážitky v dětství a minimum sociálních kontaktů během studia.
Závislost na alkoholu se možná začne léčit také vypínáním genu v DNA. Nový pohled na příčinu alkoholismu nabízí objev vědců z University of California v San Francisku, o kterém tento týden referuje časopis PLoS Genetics. Tým Davida Specy objevil v dědičné výbavě myší mutaci genu, která vyvolává zálibu v pití alkoholu. Už předchozí výzkumy ukázaly, že takto pozměněný gen zvyšuje citlivost na různé druhy anestetik včetně alkoholu. Laboratorní hlodavci s touto mutací dávali dobrovolně přednost misce s alkoholem před nádobkou s vodou.
Objev kalifornských vědců tedy může zvýšit šanci, jak najít novou cestu k léčbě alkoholismu za pomoci biochemických přípravků. Sklon k pijáctví však nemá kořeny jenom v genetické výbavě. Dokazují to dřívější studie s jednovaječnými lidskými dvojčaty, která jsou geneticky prakticky stejná. Alkoholismus je mimo jiné spojován se sociálním prostředím, ve kterém člověk prožívá dětství a období puberty.
Sedm hodin spánku denně je ideální doba pro lidský organismus. Kdo spí více nebo méně, zvyšuje riziko, že jej postihne infarkt nebo mrtvice. Tento závěr zveřejnili v odborném časopisu SLEEP Charumathi Sabanayagam a Anoop Shankar z West Virginia University v Morgantownu. Jejich studie vychází ze sledování více než 30 tisíc osob. Pokud člověk spí méně než pět hodin denně, zvyšuje se riziko diagnózy infarktu, koronárních onemocnění a anginy pectoris téměř dvojnásobně. Ovšem zdraví neprospívá ani spánek trvající devět a více hodin. Uvedené choroby ho mohou postihnout s 1,5násobnou pravděpodobností. Vzhledem k věku jsou za nejrizikovější skupinu pokládáni lidé pod 60 let, kteří spí méně než pět hodin denně. U nich je pravděpodobnost onemocnění téměř trojnásobná. Zajímavý efekt zjistili vědci u lidí, kteří si z nějakého důvodu nemohou pospat déle než pět hodin denně v pracovním týdnu a v krátkém časovém horizontu doplní spánkový deficit minimálně deseti hodinami spánku. U této skupiny osob se zdravotní rizika výrazně snížila. Vědci rovněž zkoumali 142 dobrovolníky, kteří spali méně než pět hodin denně po dobu pěti dní. Následné testy ukázaly, že dlouhodobě trpěli poruchami pozornosti.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
