Nechal na sebe asi hodinu čekat, ale když vešel na pódium v Grant Parku v doprovodu své manželky Michelle a svých dvou dcer, vítaly jej nadšené ovace. „Dnešek dokázal, že naše země není rozdělená na červené a modré státy – žijeme ve spojených státech, ve Spojených státech amerických,“ dodal Obama.
Oslava v Grant Parku byla skutečně velkolepá. Její atmosféra připomínala Obamovy monstrózní předvolební mítínky jako byl ten na závěr nominačního sjezdu demokratů v coloradském Denveru. Lidé se v Grant Parku začali shromažďovat už krátce po poledni. Nebylo divu – od rána tu svítilo slunce a kolem poledne se teplota vyšplhala ke 24 stupňům Celsia.
Nutno předeslat, že mítink byl určen v první řadě pro ty, kteří se nějak na Obamově kampani podíleli – počínaje štědrými přispěvateli, přes kolegy demokraty až po poslední dobrovolníky. Pro ně bylo určeno zhruba 65 tisíc vstupenek, které jim byly rozeslány v pondělí večer na jméno e-mailem. Zbytek lidí se musel smířit s tím, že zůstane za plotem. Nicméně, i o ně bylo postaráno. Starosta Chicaga Richard Daley splnil slib a vyhradil jim celou severní část Gran Parku, kam nechal umístit obří obrazovku.
Půl milionu šťastlivců
Většina lidí se do Grant Parku začala stahovat až pozdě odpoledne. Podstatnou část z nich tvořili studenti navlečení do triček s nejrůznějšími nápisy – nejčastěji byla vidět hesla jako „naděje“ nebo „změna“.
„Dneska nepůjdem spát,“ volal nadšeně asi pětadvacetiletý Asiat. „Dnešek patří Obamovi,“ dodal. „Jo, brácho, to máš pravdu,“ připojil se k němu korpulentní černoch, který dorazil v doprovodu své drobné přítelkyně. První volební místnosti zavíraly krátce před šestou hodinou večer. Na obří obrazovce měli lidé možnost sledovat volební speciál zpravodajské stanice CNN, ale až do prvních odhadů vesměs nevěnovali vysílání pozornost.
„Už říkali nějaké výsledky? Jak si stojí Obama?“ pokřikovala na své kamarády dvě děvčata oblečená do triček s Obamovým portétem. Bohužel přišla právě v okamžiku, kdy CNN zveřejnila výsledky z Kentucky, kde vyhrál John McCain. A tak si na úvod společně s houstnoucím davem několika tisíc lidí na protest hlasitě zabučela.
Na každý stát, který vyhrál Obama, reagoval dav nadšeným pokřikem. Ze začátku panovala nervozita. Televize přece jen nabádala ke zdrženlivosti – komentátoři dokola rozebírali, jak a proč jsou letošní volby vyrovnané. Nálada se výrazně zvedla až když Obama překročil hranici 200 volitelů (k vítězství bylo třeba zajistit si 270 volitelů).
A pak to přišlo. Indiana, která se dlouho zdála přiklonit k McCainovi, připadla Obamovi. A následně i další klíčové státy. Přesně v deset hodin večer místního času bylo rozhodnuto – v davu propukly naplno oslavy. Lidé se objímali, plakali a křičeli. Slavilo se pochopitelně i v chicagských restauracích a hospodách. V úterý večer byste snad nenašli jedinou, ve které by nesledovali volby. Málokde byste přitom narazili na někoho, kdo by nepodporoval Obamu. U barových pultů se proto nediskutovalo, ale souhlasně mručelo.
Oslava v Grant Parku byla skutečně velkolepá. Její atmosféra připomínala Obamovy monstrózní předvolební mítínky jako byl ten na závěr nominačního sjezdu demokratů v coloradském Denveru. Lidé se v Grant Parku začali shromažďovat už krátce po poledni. Nebylo divu – od rána tu svítilo slunce a kolem poledne se teplota vyšplhala ke 24 stupňům Celsia.
Nutno předeslat, že mítink byl určen v první řadě pro ty, kteří se nějak na Obamově kampani podíleli – počínaje štědrými přispěvateli, přes kolegy demokraty až po poslední dobrovolníky. Pro ně bylo určeno zhruba 65 tisíc vstupenek, které jim byly rozeslány v pondělí večer na jméno e-mailem. Zbytek lidí se musel smířit s tím, že zůstane za plotem. Nicméně, i o ně bylo postaráno. Starosta Chicaga Richard Daley splnil slib a vyhradil jim celou severní část Gran Parku, kam nechal umístit obří obrazovku.
Půl milionu šťastlivců
Většina lidí se do Grant Parku začala stahovat až pozdě odpoledne. Podstatnou část z nich tvořili studenti navlečení do triček s nejrůznějšími nápisy – nejčastěji byla vidět hesla jako „naděje“ nebo „změna“.
„Dneska nepůjdem spát,“ volal nadšeně asi pětadvacetiletý Asiat. „Dnešek patří Obamovi,“ dodal. „Jo, brácho, to máš pravdu,“ připojil se k němu korpulentní černoch, který dorazil v doprovodu své drobné přítelkyně. První volební místnosti zavíraly krátce před šestou hodinou večer. Na obří obrazovce měli lidé možnost sledovat volební speciál zpravodajské stanice CNN, ale až do prvních odhadů vesměs nevěnovali vysílání pozornost.
„Už říkali nějaké výsledky? Jak si stojí Obama?“ pokřikovala na své kamarády dvě děvčata oblečená do triček s Obamovým portétem. Bohužel přišla právě v okamžiku, kdy CNN zveřejnila výsledky z Kentucky, kde vyhrál John McCain. A tak si na úvod společně s houstnoucím davem několika tisíc lidí na protest hlasitě zabučela.
Na každý stát, který vyhrál Obama, reagoval dav nadšeným pokřikem. Ze začátku panovala nervozita. Televize přece jen nabádala ke zdrženlivosti – komentátoři dokola rozebírali, jak a proč jsou letošní volby vyrovnané. Nálada se výrazně zvedla až když Obama překročil hranici 200 volitelů (k vítězství bylo třeba zajistit si 270 volitelů).
A pak to přišlo. Indiana, která se dlouho zdála přiklonit k McCainovi, připadla Obamovi. A následně i další klíčové státy. Přesně v deset hodin večer místního času bylo rozhodnuto – v davu propukly naplno oslavy. Lidé se objímali, plakali a křičeli. Slavilo se pochopitelně i v chicagských restauracích a hospodách. V úterý večer byste snad nenašli jedinou, ve které by nesledovali volby. Málokde byste přitom narazili na někoho, kdo by nepodporoval Obamu. U barových pultů se proto nediskutovalo, ale souhlasně mručelo.
Komentáře, reportáže, analýzy, fotografie a velká příloha o novém americkém prezidentovi ve čtvrtečním vydání deníku |
