Dnešní svět je velký fičák

LN Přivítal jste mě s tím, že omezujete kouření, ale evidentně to není tak jednoduché...
Budu muset najít nějaké řešení (přemýšlí a po chvíli si zapaluje). Doktoři mi to dost doporučují. Čtu teď knížku Chromý jelen, třeba tam objevím nějaký návod.

LN Chromý jelen?
Je tam plno moudrých věcí. Napsal to jeden indián. Indián ze současnosti.

LN Jak jste se dostal k indiánům?
Indiáni mě zajímali už od dětství. Tehdy jsem ještě nevěděl proč. Měl jsem pokojíček vyzdobený všemi indiánskými náčelníky, vlastnoručně vyvedenými.

LN Teď už víte proč?
Kvůli jejich vztahu k přírodě. Protože byli tak moudří, že se dokázali omezit ve svých potřebách. Měli také pozoruhodnou kosmologii. Evropští osvícenci se tehdy s posměchem dívali na indiánské náčrty, na nichž je země umístěná na krunýři obrovské želvy. Posmívali se neprávem. Jejich představa vycházela ze zkušenosti mnoha generací. A má svůj smysl. Pohne-li se želva, pohne se země. Znali zemětřesení, aniž by to museli sami zažít - v jejich kosmologii byla obsažená zkušenost jejich předků. Fascinovaly mě také jejich iniciační obřady, které v civilizované společnosti skoro vymizely. Je to ohromná chyba, protože člověk pak není připravený pro život.

LN Nápad, že je země umístěná na hřbetě želvy, použili populární autoři science-fiction. Čím indiánská moudrost ovlivnila vás?
Pokud se dostanu do přírody, tak se ji snažím respektovat. Ale ve městě, obklíčen médii, se těžko můžu řídit morálkou a moudrostí indiánů.

LN Nepřipadá vám paradoxní, že tahle, podle vás hodnotná civilizace, nepřežila, zatímco my, zdá se, přežijeme všechno?
To neříkejte dvakrát. Ještě se může stát něco takového, že budeme všichni zírat. A čím je naše civilizace složitější, tím je podle mě zranitelnější.

LN Méně složité civilizace byly také zranitelné. Není to spíš tím, že se věci dějí ve vlnách?
V tom trochu lítám. Nemám cit pro pravidelnost, osobně mám blíž k přirozenému nepořádku a improvizaci. Ale je to možné, že se věci v jeden moment někam zhoupnou.

LN Vy jste teď na té houpačce hodně nahoře - narodil se vám vnuk, dostal jste vyznamenání...
Nechci tu medaili přeceňovat. Mám už svůj žebříček hodnot. Ale samozřejmě, že jsem rád... Jsem v oboru přeci jen čtyřicet let. Jinak, co se týče hodnot. Aniž bych chtěl kohokoli kritizovat, přijde mi, že dnes nemá spousta lidí svou stupnici hodnot srovnanou. Plyne z toho pocit neuspokojení - se světem, se sebou.

LN S tím se setkáváte vy osobně, nebo tak usuzujete podle médií?
Každý člověk má různě citlivá tykadla na okolí. Mně třeba stačí se jen projít po Václaváku a mám okamžitě pocit něčeho negativního. Ale bavím se s lidmi běžně -v krámku, v trafice. A víte co? Lidé se dnes málo svěřují doopravdy. Není na to čas. Je na to dneska moc velký „fičák“. To je slovo, viďte?

LN Nesnáším ho. Kreslíte vtipy - existuje něco, co byste nepoužil?
Nemám rád agresivitu. Moje vtipy mají v člověku uvolnit napětí. I když je to jenom na chvilku, má to svůj význam. Práce pro noviny sestává ze dvou složek - z okamžitého reagování na nějakou událost a z uvažování o lidském údělu ve společnosti. Obzvlášť v tom druhém bodě se snažím, aby tam bylo aspoň trochu povzbuzení. Podobně je to i s večerníčky. Nedávno jsem přemýšlel, proč jsem si vlastně vybral králíky. Možná proto, že nejsou agresivní. Jsou bezbranní. A já jsem jim k tomu jenom přidal takovou tu činorodost a chytrost, aby dokázali vyzrát na všelijaké nebezpečné nebo náročné situace. Možná jsem chtěl, aby si z toho děti vzaly právě tohle.

LN Jak dalece do vašich vtipů nebo animací prolíná vaše životní zkušenost nebo rodina?
Když má člověk reflektovat okolní svět, tak musí začít sebereflexí. Já svoje zkušenosti můžu samozřejmě přenášet do toho, co kreslím, ale nemusí to být vůbec poznat. Většinou mluvím za někoho jiného. Potkal jsem v životě spoustu zajímavých lidí.

LN Zaujala mě věta z jednoho nedávného vtipu, kdy chlap promlouvá ke chráněnému stromu. „Já taky hodně pamatuju kamaráde... a nikdo mě nešetří.“ To jste mluvil za sebe?
Za sebe ne. Vzniklo to, když jsem přemýšlel o některých vzácných starších lidech, které jsem potkal.

LN Mají to podle vás starší lidé těžší, než to měli dřív?
Co myslíte tím starší?

LN Nad 65 let.
Je to pro ně náročné. Musejí se prát se životem. Ale doba, ve které žijeme, je náročná i pro mladé lidi. Museli zvolit jiný životní styl a jiné životní tempo, než jsem poznal v jejich letech já. Ale myslím, že je to dobře. Navíc věřím tomu, že děti jsou dnes lépe geneticky vybavené, aby ten tlak zvládly. A starší lidé ... víte oni jsou různí starší lidé. Jsou starší lidé, které rád poslouchám, a starší lidé, kteří za sebou nic nezanechali. Lidé, kteří celý život jenom chodili do hospody, zestárli tam a teď nadávají, že nemají za co žít. Takoví lidé mě nezajímají.

LN Vy jste ale taky trochu speciální případ. Kreslíte každý den pro noviny, pak pravidelně přispíváte do časopisů, pracujete na pokračování Boba a Bobka. Vůbec nezpomalujete.
To není pravda, člověku nenaskakují myšlenky tak rychle jako před lety. Ale je pravda, že neznám takovou tu změnu, když člověk z ničeho nic odejde z pravidelného zaměstnání do penze a neví, co se sebou a jestli vůbec něco. Pro mě je kreslení smyslem života, jsem zvyklý se pořád něčím zabývat.

LN Znáte tady (okolí pražského hotelu Intercontinental, pozn. red.) spoustu lidí a oni zase vás. Jak je možné, že se v takové luxusní lokalitě ještě udržely hospůdky a malé obchody?
Ta „malá“ místa drží lidé, kteří jsou pracovití, žijí tady několik generací a změna společenských poměrů se pro ně stala šancí. Teď už jsou o trochu starší a pod ohromným tlakem rostoucích nájmů. Jsem zvědavý, jestli se udrží -chyběli by mi. Podívejte se do Vídně, tam vedle sebe také existují luxusní podniky a malé kavárničky. Možná proto, že si mohli dovolit pomalejší rozvoj, u nás jsme do toho spadli po hlavě.

LN Vždycky jsem si myslela, že jste příznivec pravice. Teď si nejsem tak jistá. Jak byste formuloval svoje politické přesvědčení?
Považuji se za člověka konzervativního, který by byl rád, aby se udržely nějaké hodnoty. Pro mě je problém, jak naše životy skloubit s tryskem, který nabrala současná společnost. S postupným mizením národní identity. Neříkám - jsem pravicově orientovaný a hotovo. To nevyjadřuje život v celé jeho složitosti a protikladnosti. Nevysvětluje to odbourávání autorit - od autority boží po malou autoritu už neexistujícího polního četnictva. Často třeba přemýšlím o svobodě. Jestli se ze svobody nestalo nějaké zaklínadlo, které přináší nechtěné ovoce. Svoboda člověka, který je idiot a nemá k ničemu úctu, je protismyslná. Někdo kdysi řekl - rozšlápnout na cestě broučka dokáže každý, ale sestrojit ho, aby žil, nedokážou nejlepší univerzitní týmy na světě. Tohle si idiot neuvědomuje.

LN Když vás tak poslouchám, tak mě překvapuje, že jeden z nejostřejších vtipů, co jste kdy nakreslil, byl proti lidovcům.
To vynechme. Už jsem to rozebíral tolikrát, že mě to nebaví se opakovat.

LN Jak vůbec vzniká vaše kresba do novin? Vím, že sledujete tisk i televizi. Ale nakonec si vezmete do ruky jedny noviny s titulkem třeba - Česká obec profituje z pohřební turistiky, a necháte se tím inspirovat?
Takhle to nefunguje. Mám vždycky nějaké téma s předstihem, o kterém si přemýšlím. O některých věcech vím už dopředu, protože mi volají různí lidé. Nemyslím tajná služba, myslím novináře, nebo lidi, kteří sice nejsou v politice, ale mají správné kontakty. Cítím nějaké téma ve vzduchu. Pak se někdy podvědomě, jindy cílevědomě snažím zjistit, jak by na to vypadal můj pohled.

LN A do toho jste dokončil dvě další série Boba a Bobka. Jste s tím spokojený?Neberte to jako kritiku, ale není to pro mě zrovna jednoduché. Přistoupilo se k počítačové animaci. Byla to jakási pásová výroba - jak se říká, jako od Bati cvičky, kde nebyl čas na drobnosti, kde jsem nemohl příliš zasahovat. Scenárista také kladl mnohem větší důraz na akci. Mě spíš než akce dřív zajímal vztah těch dvou postaviček. To, jak jeden druhému dodává odvahu.

LN To je škoda. Některé repliky z Boba a Bobka doslova zdomácněly. Přistihl jste se někdy, jak je používáte?
Myslím, že ne, ale občas bych si ráno měl říct s větším důrazem: Bobku, vstávej, už je ráno.