Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří se chystají „rozbíjet a zabíjet“. Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.
‚Jsme na nule.‘ Hněv Francouzů v ulicích Paříže má kořeny v bídě |
Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že „ve hře“ je „bezpečnost Francouzů i našich institucí“. Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.
Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.
  |
Zůstaňte doma, varuje ministr
Francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru na stanici TF1 oznámil, že v celé Francii bude nasazeno 89 000 příslušníků pořádkových složek, z toho 8000 v Paříži, kde budou mít strážci zákona k dispozici i 12 obrněných transportérů.
Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Zavřená zůstanou v Paříži četná muzea včetně Louvre, Orsay, Velkého a Malého paláce či Muzea moderního umění, další kulturní instituce ruší plánovaná představení. Návštěvníci se nebudou moci podívat ani na Eiffelovu věž nebo do Vítězného oblouku, na kterém po minulé sobotě zůstaly nasprejované nápisy i poškozené sochy. Kvůli obavám z násilí v sobotu neotevře také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.
V Paříži se ve čtvrtek setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili „všechny formy násilí“ na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní.
‚Žluté vesty‘ slaví úspěch. Francouzská vláda zrušila plánovanou daň |
Francouzský kabinet ve středu oznámil, že kontroverzní daň na ropné produkty z návrhu rozpočtu pro příští rok stahuje, po vyjádřeních Elysejského paláce však nebylo příliš jasné, zda to znamená definitivní opuštění tohoto nástroje. „Rozhodli jsme se upustit od daňových opatření, která měla vstoupit v platnost 1. ledna 2019. Znovu navržena nebudou,“ řekl ve čtvrtek Philippe, čímž podle deníku Le Monde víceméně potvrdil konečné zrušení plánu.
Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).
Macron mlčí
Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za „nutné“ uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.
Ministr vnitra ze střetů v centru Paříže obvinil krajní pravici a její šéfku Le Penovou.
Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.
Poslanci tří levicových parlamentních stran ve čtvrtek oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.
Premiér slibuje další ústupky
Francouzská vláda je po čerstvě oznámených ústupcích protestnímu hnutí „žlutých vest“ zdánlivě otevřena dalším. Premiér Édouard Philippe ve čtvrtek na půdě horní parlamentní komory řekl, že je připraven jednat o nejrůznějších možnostech, jak v zemi zvýšit mzdy nejhůře placených osob. Předseda vlády se také vrátil ke včerejšímu oznámení o stažení plánu zvýšit daň na pohonné hmoty a řekl, že opatření nebude znovu navrženo.
Ve Francii protestovali i řidiči sanitek a středoškoláci |
Právě záměr zvýšit od Nového roku cenu benzinu v rámci balíčku ekologických opatření stálo u zrodu protestního hnutí, které už skoro čtyři týdny hýbe Francií. Vlna odporu v řadách automobilistů se od poloviny listopadu rozrostla v různorodé hnutí občanů, kteří jsou z různých důvodů nespokojeni se současnou hospodářskou a sociální situací ve Francii a s vládou prezidenta Emmanuela Macrona.
Premiér v Senátu hovořil také o růstu minimální mzdy a možných cestách ke zvyšování mezd nejhůře placených Francouzů. „Jsem připraven zkoumat veškerá opatření, která umožní zvýšit platy na úrovni minimální mzdy, aniž příliš naruší konkurenceschopnost firem,“ uvedl. Od ledna 2019 prý minimální mzda vzroste o 1,8 procenta v důsledku zohlednění inflace.
Tři týdny dlouhé nepokoje
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování „ekologické transformace“, po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.
‚Mám dojem, že tu byla válka‘. Úklid francouzské Champs-Elysées po demonstraci zabere dva až tři dny |
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.
Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty.
Protesty ‚žlutých vest‘ často byly za hranou veřejné demonstrace. Ministr vnitra ze střetů v centru Paříže obvinil krajní pravici a její šéfku Le Penovou.
Podle průzkumu agentury YouGov, který ve čtvrtek zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.
Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím ve čtvrtek oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. „Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet,“ vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.
