Zákon schválil ve čtvrtek Sejm, dolní komora polského parlamentu, navzdory tomu, že se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. V případě jeho schválení by mandát jeho soudců - až na několik vybraných výjimek - skončil.
  |
Vládní strana Právo a spravedlnost se od nástupu k moci v roce 2015 pokouší zvýšit kontrolu vlády nad soudy a médii. V rétorice vládní strany se často opakuje, že „kasta“ soudců neslouží všem Poláků, ale pouze „elitám“. Agentura AFP v tomto kontextu uvádí, že 28 let po pádu komunismu je průměrnému soudci něco mezi třicítkou a čtyřicítkou.
Reformu polského soudnictví se znepokojením sleduje i Evropská komise. Ta ve středu Polsko vyzvala, aby proces na týden zmrazila. Brusel se obává toho, že polské soudy skončí ve vleku exekutivy a dělba moci je přitom jedním ze základních principů Evropské unie. Nad vývojem v Polsku v pátek vyjádřili obavy i předsedové třech nejdůležitějších soudních instancí ČR a předsedkyně slovenského nejvyššího soudu.
Polská premiérka Beata Szydlová ve čtvrtek uvedla, že tlaku - domácímu ani zahraničnímu - neustoupí.
Zákon schválen nezvykle rychle
Agentury AFP a Reuters poukazují na nezvyklou rychlost, s jakou byl zákon o nejvyšším soudu v Sejmu schválen: pouhých devět dní od předložení návrhu, a navíc v době, kdy jsou mnozí Poláci na prázdninách.
Nemůžeme mlčet. Špičky české justice odsoudily ’bezprecedentní útok na nezávislost polského soudnictví’ |
Podle průzkumu, který pro list Rzeczpospolita v úterý a středu provedl institut Ibris, podporuje vládní stranu 37 procent Poláků, což je o tři procenta více než v červnu, napsala agentura AFP. Protestující si toho jsou dobře vědomi. „Nedělám si žádné naděje, že prezident bude zákon vetovat, ale musíme držet při sobě,“řekla agentuře AFP 50letá Agnieszka Wolframová, která s tisíci dalších Poláků po prezidentu Dudovi - který je právě na dovolené u moře - žádá, aby proti reformně soudnictví postavil.
Gazeta Wyborcza informovala, že prezident Andrzej Duda se v pondělí setká s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou. Ta dříve uvedla, že ji podřízení nejvyššího soudu ministrovi spravedlnosti znepokojuje - podle původního návrhu zákona měl ministr určit, kteří ze soudců ve funkci zůstanou. O tom a také o výběru dalších soudců má podle nynějšího návrhu rozhodovat prezident. Dosud je vybírali jejich kolegové.
