Ve čtvrtek o tom rozhodl federální soudce Derrick Watson, informovala agentura Reuters. Trumpova administrativa dosud víza vydávala jen rodičům, dětem, sourozencům nebo snoubencům, kteří chtěli v USA navštívit své blízké.
„Rodina byla rozdělená a trpěli skuteční lidé, a to velmi,“ řekl havajský hlavní návladní Douglas Chin. Dodal, že jeho úřad se nyní připravuje na říjnové slyšení, kdy se nejvyšší soud bude dekretem zevrubně zabývat.
Nejvyšší soud na konci června částečně odblokoval Trumpovo exekutivní nařízení, které brání ve vstupu do země občanům šesti převážně muslimských zemí a všem běžencům. Rozhodl, že o víza mohou žádat cizinci i uprchlíci, kteří mají vztah bona fide, tedy v dobré víře, k lidem či subjektům v USA.
Co přesně znamená vztah ‚Bona fide‘?
Trumpova administrativa následně určila, že blízké a důvěryhodné vztahy jsou v nejužší rodině, ale již ne na úrovni vnoučat či prarodičů. Úspěšně vízovým řízením mohou projít i ti, kteří mají na USA pracovní a studijní vazby.
Stát Havaj se obratem obrátil na federální soud s tím, aby do USA mohlo i širší příbuzenstvo lidí, kteří už na americkém území pobývají. To na začátku července soudce Watson odmítl, následně se ale Honolulu odvolalo s žádostí o určení, co přesně vztah bona fide znamená.
Trumpův dekret se vztahuje na obyvatele šesti většinově muslimských zemí Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska. Cesty do USA jim bez příslušných vazeb blokuje na 90 dní.
