Projev úřadujícího místopředsedy Bohuslava Sobotky byl završením jeho dosavadního kurzu, totiž jasným politickým vymezením ČSSD vůči současné pravicové koalici. Klíčová pro další směřování ČSSD není v tomto jeho vystoupení ani tak kritika vládní politiky, která se od vůdce nejsilnější opoziční strany očekává, ale především zpochybnění podstaty dvou stran vládní koalice - TOP 09 a Věcí veřejných (VV).
Právě ve vztahu k VV se totiž uvnitř ČSSD konstituuje velmi silný vnitrostranický proud, který si v tomto novém a v mnoha ohledech dosud nevypočitatelném politickém subjektu projektuje budoucího koaličního partnera ČSSD. A to nejen na vládní úrovni, ale již nyní na úrovni obcí, měst a do budoucna i krajů. O míře vlivu této skupiny uvnitř ČSSD vypovídá i fakt, že volební štáb Lidového domu vůči VV, na rozdíl od ostatních stran vládní koalice, nijak neútočí, čímž kopíruje postoj většiny politického grémia, z něhož se vyděluje svojí ostrou kritikou pouze Bohuslav Sobotka. Je zřejmé, že právě vztah ČSSD k jednotlivým subjektům vládní koalice bude předmětem budoucí vnitrostranické diskuse mezi jednotlivými kandidáty na předsedu a místopředsedy strany.
Jako z jiného světa Demonstrace sepětí ČSSD s intelektuály v čele s Václavem Bělohradským, Milanem Znojem, Janem Kellerem či Jiřím Pehem tím, že vystoupili se svými příspěvky na olomoucké konferenci, je mimořádně zdařilým počinem. Vím, jak bylo v minulosti složité tento formát proti záměrům Jaroslava Tvrdíka prosadit a dodnes si pamatuji na toto téma telefonát s Václavem Bělohradským před kongresem PES v Praze. Tito lidé dlouhodobě projevují náklonnost k politickému proudu, jehož lídrem je právě ČSSD. Každý z nich má sice jiný ideový akcent, jinou prioritu problémů, cílů i prostředků, avšak v klíčových oblastech všichni směřují vždy ke kritice tzv. kapitalistického realismu, jak jej briskně popsal ve stejnojmenné stati britský levicový intelektuál Mark Fisher. Bohužel pojetí i vyznění, jaké pro to vedení strany zvolilo, bylo mimořádně nešťastné, a to hned ze dvou hledisek. Především už jen krátké vystoupení těchto intelektuálů muselo působit jak na přítomné, tak i na českou veřejnost jako z jiného světa. Jak jsem již uvedl, tyto intelektuály spojuje poměrně ostrá kritika kapitalismu jako takového, již ne jeho důsledků a v tomto směru se v závěrečném manifestu ČSSD neobjevil ani náznak akceptace jejich postoje. ČSSD nemůže dlouhodobě odsouvat zásadní diskusi na toto téma, zvláště je-li stávající stranická elita spíše politicky pragmatická, vycházející z tichého kompromisu v duchu citátu Olofa Palmeho, že „kapitalismus je beránek, který se nezabíjí“.
Druhým problémem je fakt, že moderátor diskuse a místopředseda strany Lubomír Zaorálek měl několik let na starosti vytvoření socdem think-tanku, který by diskusi s odbornou veřejností institucionalizoval. V tomto ohledu se mu to nepodařilo a bylo mimořádně pokrytecké, když nyní přítomnost intelektuálů na pódiu komentoval jako zásadní změnu přístupu ČSSD k odborné veřejnosti. Pokud by něco mělo symbolizovat nezměnu stávající ČSSD, pak je to právě míra pokrytectví některých členů aktuálního vedení ČSSD.
Hledání „nové ČSSD“ Jak složité bude ještě hledání se opravdu „nové ČSSD“, ukazuje i diskuse, která okamžitě po konferenci proběhla mezi členy na Facebooku. Mimořádnou negativní pozornost tam například vzbudilo vystoupení Milana Urbana v Otázkách Václava Moravce, kdy měl z odpovědnosti za nárůst cen energií v důsledku využívání obnovitelných zdrojů obvinit ekologická a zelená hnutí. Mnoho členů se oprávněně ptalo, jak to konvenuje rétorice současného vedení ČSSD, které chce ze strany učinit platformu otevřenou právě ekologickým hnutím a iniciativám.
Sečteno a podtrženo: Olomoucká programová konference ČSSD byla dobrým předvolebním počinem. Mnoha kandidátům, jako například pražskému kandidátu do Senátu Janu Kohoutovi, pomohla ke zviditelnění tím, že se velmi osobně distancovali od Jiřího Paroubka (který například z Kohouta učinil místopředsedu vlády a ministra zahraničí). Ale opravdová změna s velkým „Z“ ČSSD teprve čeká a bude se muset týkat jak samotných pilířů programu, fungování strany, tak i mnoha osobností, které na olomoucké konferenci vystupovaly v roli stranického vedení.
***
Vztah ČSSD k jednotlivým subjektům vládní koalice bude předmětem budoucí vnitrostranické diskuse mezi kandidáty na předsedu a místopředsedy strany
O autorovi| PETR DIMUN bývalý šéf sekce PR a marketingu ČSSD
