Měla-li obžaloba Davida Ratha a spol. slabá místa, byla role manažerů zdravotnických firem, kteří měli do kladenské nemocnice nosit úplatky. Všichni se hájili tím, že policistům se nepodařilo zadokumentovat předání peněz. Petru Kottovi, který byl podle nepravomocného rozsudku Rathova hlavní spojka, prý předávali kufříky s letáky, nikoliv bankovkami.
„Kromě skutečnosti, že by bylo až úsměvné předat potencionálnímu zákazníkovi reklamní materiály v zamčeném kufříku bez klíče či vstupního kódu, o obsahu zavazadla manželé Kottovi hovoří v místě jejich bydliště. V tomto rozhovoru je popisováno uložení peněz (zmíněno bylo, že část je v korunách) opět do podzemního trezoru. Kottová se raduje a říká, že má ‚šílenou radost, že to dnes přinesl‘. Těžko si představit takovéto nadšení z donesených reklamních materiálů v uzamčeném kufru. Popis setkání navíc obžalovaný zakončil poznámkou ‚celkem nezávazně jsme se bavili a přitom v tom kufru byla osmička‘,“ argumentuje v rozsudku na straně 159 soudce Pasovský.
Na jiném místě se vypořádává s obhajobou Davida Ratha, který tvrdí, že si osudného dne přijel ke Kottovým pro víno. „Se závěrem soudu, že Rath uvedenou hotovost z bydliště manželů Kottových odvážel zcela vědomě ostatně koresponduje i skutečnost, že pro tento převoz nemalé finanční hotovosti byl jmenovaný vyzbrojen nabitým revolverem a teleskopickým obuškem. Takovéto vyzbrojení jistě spíš odpovídá tomu, že si přijel vyzvednout a odvézt předem domluvenou hotovost v řádu milionů korun, než tomu, že přijel posedět a pohovořit s přáteli a odvézt si pár lahví darovaného vína,“ uvádí Pacovský.
Jeho první část si můžete přečíst ZDE.
Rath tak podle něj neříká pravdu, když se urputně brání tím, že o sedmi milionech neměl tušení a že si měl místo nich odnášet lahve s vínem. Soudce Pacovský se stejně rázně popasoval i se stížnostmi Davida Ratha. Ty jsou, jak uvádí v rozsudku týkajícím se především manželů Kottových s manažery stavebních a zdravotnických firem, ryze účelové.
Obhajobu exposlance a bývalého hejtmana, v níž tvrdí, že mu peníze mohla podsunout i policie, rozbil Pacovský jasnými argumenty: „Toto jeho tvrzení však zcela bezpečně jako ryze účelovou obhajobu vyvrací druhý policií poskytnutý videozáznam ze zadržení. Z toho je totiž jasně patrné, že obviněný mohl krabici po celou dobu prohlídky nejen vidět, ale především lze mít za vyloučenou jakoukoliv manipulaci s touto krabicí či s jejím obsahem před jejím otevřením a nalezením hotových peněz v ní,“ stojí v rozsudku.
Druhou část rozsudku si přečtěte ZDE
Spis se ale věnuje i jiným částem kauzy, tedy nejen té spojené s Davidem Rathem. Soudce Pacovský popsal například i poněkud překvapivou „pracovní náplň“ dalšího z aktérů, Petra Kotta, odsouzeného k 7,5 let vězení.
Čtení rozsudku nad Davidem Rathem.
Kromě milionů z úplatků si přitom měsíčně přišel na 100 tisíc korun: po 20 tisících mu posílalo pět krajských nemocnic, přestože jejich vedení přiznalo, že netušilo, jaká je Kottova pracovní náplň. „Petr Kott měl kancelář o patro níž, jeho pracovní náplní bylo býti paní ředitelce po ruce. Když měla volnou chvíli, vyběhl za ní nahoru a ujišťoval ji, že vše, co dělá, dělá nejlíp na světě. Když nestíhala, četl si celý den časopisy, trénoval taneční kroky, sledoval kurzy nakoupených akcií anebo prostě jen sjížděl na internetu porno,“ doplňuje informace z rozsudku knížka Operace Rath, která popisuje zákulisí policejního vyšetřování. (více čtěte ZDE)
Na všechny se nedostalo
Pacovský se také v prvním rozsudku obšírně věnuje méně viditelným postavám. Ty sice měli skončit též na lavici obžalovaných společně s Davidem Rathem, ale trestnímu stíhání unikli. Jako příklad uvádí projektanta Richarda Bártíka, díky němuž si Rath s manžely Kottovými u rekonstrukce zámku v Buštěhradu rozdělili 24 místo „pouhých“ 15 milionů korun. Podobných případů je však podle Pacovského více.
ODPOSLECHY. Jedno z cédéček, na něž Útvar zvláštních činností uložil monitorované hovory mezi Davidem Rathem a jeho spolupracovníky
Anketa
Přesvědčil vás písemný rozsudek kauzy Rath?
