Večer byl vlahý, párty pod hvězdami, víno teklo proudem, a hosté tudíž hluční. Díky tomu jsem vyslechl proti své vůli rozhovor dvou zřejmě špičkových manažerů. Ubíral se zhruba v tomto duchu.
„Tak co? Taky dolehla krize?“ „Taky. Vy jste taky nezaměstnanej?“ „Jo, jo. Mám ale zase zajímavý nový zkušenosti. Třeba z úřadu práce.“ „Vy jste si byl pro podporu!? To může bejt docela sranda.“
„Taky byla. Měl jste vidět tu úřednici. Jak se tvářila, když viděla můj plat: Ale vy jste se splet o čárku, že jo?“ „To myslela vážně?“ „Vážně! Když jsem jí řek, že příští měsíc přijít nemůžu, protože letím lyžovat do Aspenu, odpadla úplně.“ „A letěl jste?“ „Jo, letěl. Konečně jsem měl taky jednou čas celej měsíc. Paráda.“
„To je fakt. S tím časem. Já taky vypad do Států. Ale k moři. Na Floridu. Díky tomu jsem zjistil zajímavou věc: že je levnější bydlet tam než tady.“ „Myslíte v koupeným, nebo v rentovaným?“ „Obojí. Pravda je, že jsem měl barák půjčenej od známýho, kterej do něj uložil prachy, takže mě ten měsíc stál sakumprásk čtyřicet tisíc. Přitom jsem tam měl i domácí kino a kotviště pro jachtu za zahradou.“ „Čtyřicet tisíc? To je fakticky levnější než doma.“
„Protože člověk nekupuje spoustu blbostí. Taky sotva jsem se vrátil, začal jsem si hned vybírat novej auťák.“ „Vždyť vy máte jaguára, ne? A novýho?“
„Ten je tak dobrej k ježdění na golf. Ale potřeboval jsem teréňáka. Ona vám taky ta garáž připadá taková prázdná, když najednou nemáte služební auto. To na Floridě jsem si s tím hlavu nelámal, že jezdím jen v jednom.
„A co problémy s krokodýlama? Já slyšel, že letos je to tam s nima hrozný.“
„Jak kde. Důležitý je, jestli máte kolem baráku sladkou vodu, nebo mořskou. Kde je sladkej kanál, holt mají kolem bazénů takový speciální ploty, aby se jim tam aligátoři necachtali. Ale sranda to není. Zrovna když jsem tam byl, zapomněla jedna ženská zavřít dvířka v tom plotě, usnula u bazénu a manžel našel jen ohlodaný torzo. Ten prevít ji nesežral na souši. Musel si ji nejdřív zatáhnout do toho bazénu.“
„Brrr. To snad radši budu jezdit na lyže do Aspenu…“
„Proč? Když víte, kde je slanej kanál a kde sladkej, je to perfektní. Přitom baráky i za čtyři a půl mega. Jako jsem viděl nedávno na internetu vilu v Dobřichovicích.“
Chvilku bylo ticho, popíjeli, koukali na hvězdy. Pak si ten z Floridy povzdechl:
„Bohužel to už spousta Čecháčků zjistila taky, takže jsem si tam připadal jak na Sázavě. Už aby bylo po tý krizi. Aby se to tam trochu vylidnilo.“
***
Měl jste vidět tu úřednici. Jak se tvářila, když viděla můj plat: „Ale vy jste se splet o čárku, že jo?“ Když jsem jí řek, že příští měsíc přijít nemůžu, protože letím lyžovat do Aspenu, odpadla úplně.
