Prakticky non stop tři dny potrvá mezi 4. a 6. únorem veřejné slyšení celkem 122 kandidátů do mediálních rad. Sněmovní volební výbor vyslechne 90 zájemců do Rady ČT a 32 do Rady Českého rozhlasu. Každý z nominovaných v patnácti minutách představí svou vizi a odpoví na otázky. Členy výboru tak čeká přes 30 hodin slyšení.
Šlégr, Xaver, Šmíd, Slováček či Kysilka. Kdo všechno chce do rad ČT a Českého rozhlasu |
V pátek 7. února ráno pak v tajném hlasování výbor zvolí trojnásobek volných míst v radách: tedy 18 zájemců do Rady ČT a šest do Rady Českého rozhlasu. Zvolení pak postoupí do Poslanecké sněmovny, kde poslanci na plénu tajně vybere šest radních do ČT a dva radní do ČRo. V případě neúspěšné volby se vyhlásí druhé kolo.
„Každý den máme deset hodin čistého času na 40 kandidátů. Myslím si, že tolik kandidátů ještě nebylo, alespoň si to nepamatuji. Při poslední volbě, kdy bylo šest volných míst, se zájemců přihlásilo kolem šedesáti. Zájem je překvapivě veliký, i v případě Českého rozhlasu, kde je jmen 32,“ míní předseda volebního výboru Stanislav Berkovec. Desítky přihlášek podle něj nebyly kompletní. „Jsme ale tolerantní, takže pokud podklady přišly v originálech, obsahovaly základní věci a přišly v termínu, obvolali jsme kandidáty a přijali dodatky později. Jen jednu přihlášku jsme neuznali, protože přišla e-mailem.“
Problém podle předsedy výboru Berkovce nastal při rozesílání souborů poslancům. „Pro velký počet uchazečů, životopisy a barevné fotografie měl celkový soubor 130 MB a neprošel naším systémem. Poslancům a předsedům poslaneckých klubů jsme nakonec poslali pouze e-mailem pozvánky na slyšení a seznamy kandidátů. Ostatní data jako životopisy kandidátů jim po konzultaci s ‚ajťáky‘ rozdáme na ‚flashkách‘,“ uvedl pro LN.
Na otázku, zda organizace či spolky, které své kandidáty nominují, hrají při rozhodování poslanců roli, reagoval Berkovec záporně. „Proč by to mělo hrát roli? Je úplně jedno, jestli vás nominuje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, Centrum Vysočina nebo Klub českých turistů.“
Volby do mediálních rad jsou netransparentní
Vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky (FSS) na Masarykově univerzitě v Brně Jakub Macek je názoru, že je „nastavení mediálních rad a jejich voleb i nominací v České republice jakýsi hybrid.“ Politická povaha mediální rad se dle něj ukrývá za nominace kandidátů občanské společnosti, a volba tak příliš transparentní není.
Dlouhý seznam kandidátů svědčí o mimořádném zájmu o posty v mediálních radách. Složení současných zájemců podle Macka dává tušit, že půjde o hodnotový boj jako v minulých letech. Na jedné straně jde o kandidáty, kteří se kriticky vymezují proti fungování médií veřejné služby, na straně druhé i experty nominované profesními organizacemi či univerzitami.
„Občanská nominace je však poměrně nestrukturovaná a mělká. Volba v Poslanecké sněmovně je chápána jako politická a určitým způsobem odpovídá rozložení sil ve sněmovně. Toto příliš transparentní není,“ uvedl dále Macek pro LN. „Když chce někoho nominovat politická strana, stačí najít smysluplnou výmluvu některého ze spolků, jak jsme to například viděli u motorkářů, kteří jsou ochotní se pod nominaci podepsat,“ dodal Macek.
Například způsob volby do mediální rady České tiskové kanceláře, kde jsou jména nominována explicitně podle stranického klíče, tedy navrhována poslaneckými kluby, je podle něj čitelnější.
Pokud se tedy budete ptát se zapnutým diktafonem, poslanci se budou dušovat, že obsazení mediálních rad je věcí ryze apolitickou a jejich členové jsou vybírání čistě podle svých profesních a lidských kvalit. Mimo záznam ale přiznávají, že je volba ‚kontrolorů‘ činností rozhlasu či televize zcela samozřejmě výsledkem složitých politických vyjednávání, která se odehrávají v zákulisí.
