Komunisté věří, že „Lisabon“ ještě zkomplikují. Ostatní strany jsou spokojené.
PRAHA Čtyřicet minut. Tak dlouho včera trvalo, než sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu. Stalo se tak ale po téměř roce odkladů a obstrukcí.
O osudu smlouvy se jednalo už v úterý v podvečer a vše nasvědčovalo tomu, že sněmovnou projde bez problémů. Alespoň o tom ujišťovali poslanci ČSSD, lidovci, zelení i vedení ODS. Rozpravu ale donekonečna natahovali hlavně odpůrci smlouvy z řad KSČM a části ODS. Schůze tak musela být po 21. hodině ukončena, protože po deváté hodině večer nemohou poslanci hlasovat.
Po včerejší rozpravě a několika přestávkách na porady poslaneckých klubů došlo konečně k hlasování o usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy. Pro bylo 125 poslanců, přičemž ke schválení ústavní většinou bylo potřeba 120 hlasů. Smlouvu podpořila ČSSD, zelení, lidovci a část ODS. Proti bylo 61 poslanců, z nichž bylo 37 z ODS. Poslanci souhlas doplnili doprovodným usnesením, podle kterého nemůže smlouva zpochybňovat Benešovy dekrety a revidovat poválečné uspořádání Československa. Souhlasilo s tím 185 poslanců, proti byl jediný.
„Tak já jsem rád, že Poslaneckou sněmovnou Lisabonská smlouva prošla,“ glosoval schválení premiér Mirek Topolánek. Konečné slovo ale podle něj bude mít Senát, respektive prezident Václav Klaus. Spokojen byl i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. „Jde o krok zodpovědný, kterému předcházela důkladná demokratická diskuse,“ uvedl Vondra. Šéf ČSSD Jiří Paroubek schválení uvítal, ale neopomněl dodat, že k němu došlo hlavně díky sociálním demokratům. „Jsem tomu rád. Myslím si, že je zřejmé každému, že bez sociální demokracie a jejího zcela jednotného přístupu by nemohla být v Poslanecké sněmovně Lisabonská smlouva přijata,“ prohlásil Paroubek.
Komunisté sice včera prohráli, ale myšlenky na referendum se nevzdávají. „Dokud nebude skončen ratifikační proces, pořád má smysl usilovat o přijetí zákona o referendu a dát občanům možnost, aby se vyjádřili,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle něj stejně ještě není vyhráno. „Pořád ještě můžeme požádat prezidenta republiky, aby tak jako například v Německu nebo Polsku ratifikaci nepodepisoval. Proces by neskončil,“ dodal.
***
Češi smlouvu chtějí
Tři pětiny obyvatel Česka byly na počátku měsíce přesvědčeny, že parlament by měl schválit Lisabonskou smlouvu.
Nejvíce odpůrců přijetí smlouvy bylo v řadách voličů KSČM. Takové jsou výsledky nejnovějšího průzkumu agentury STEM.
Co přináší Lisabonská smlouva
Smlouvu schválila sněmovna, teď ji projednává Senát. Pokud ji schválí, zamíří k prezidentovi. Situace v Senátu je nejasná -závisí na hlasech ODS.
Premiér Mirek Topolánek: „Já si myslím, že každý má svou ústavní odpovědnost, a já jeho podmínce (Klausově) rozumím a nijak ji nezpochybňuji.“ - k prezidentovu záměru podepsat smlouvu až poté, co ji schválí Irové.
* zřizuje nové funkce - stálého předsedu, jakéhosi evropského prezidenta, a ministra zahraničí. Prezident, volený na dva a půl roku, předsedá summitům. Skončila by tak půlroční rotující předsednictví zemí. Funkce unijního ministra zahraničí (není oficiální název), vznikla skloubením úřadu vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro zahraniční vztahy. * umožňuje zákonodárcům členských států zasahovat do přípravy zákonů v Bruselu. Národní parlamenty by se tak mohly dožadovat u Evropské komise, aby přehodnotila své návrhy, pokud budou mít pochybnost, že překračuje své kompetence. * vstoupí v platnost i Charta základních práv občanů unie -garantuje práva občanů vůči orgánům EU (tradiční občanské svobody, i tzv. sociální práva, třeba právo na stávku). * ruší právo veta v řadě oblastí - vnitro a trestněprávní spolupráce. Zde dochází k největšímu přenosu „národní suverenity“ do Bruselu. Jeden stát už nebude moci zablokovat vůli ostatních zemí. * nemá „ústavní“ charakter, nejsou v ní pasáže o vlajce či hymně
Prezident Václav Klaus: „Prezident zároveň věří, že se Senát jako celek nad touto smlouvou zamyslí odpovědněji,“ řekl jeho mluvčí.
