Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Lidstvo riskuje cestu do záhuby. 15 tisíc vědců varuje před zničením Země

Česko

  6:00aktualizováno  8:01
PRAHA - Mexický mlok, axolotl, je zvláštní zvíře. V roce 1998 žilo v oblasti Xochimilco na jednom čtverečním kilometru 6000 mloků. Dnes jich kvůli znečištění žije na téže výměře 35... A jak teď uvedl časopis Nature, axolotl spěje k vyhynutí. V Německu zase během 27 let zmizely tři čtvrtiny létajícího hmyzu, zjistili vědci.

Mexický mlok spěje k vyhynutí. foto: Wikipedia.org

To jsou jen příklady rychlých a neviditelných změn, jež planetě vnucuje člověk, takže se už hovoří o nové epoše: antropocénu.

Ekolog William J. Ripple z Oregonu proto vydal minulý týden v online časopise BioScience článek, který je koncipován jako odborná petice. Jmenuje se Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva, neboť navazuje na čtvrtstoletí starý a stejnojmenný apel.

„Od roku 1992 se lidstvu nepodařilo, s výjimkou stabilizace ozonové vrstvy, dostatečně pokročit v řešení environmentálních výzev, a co je znepokojující, většina z nich se zhoršuje,“ uvádí apel, který podepsalo na 15 400 vědců.

Varování světových vědců. Podle grafů si v řadě trendů nadále vedeme špatně.

Nechybí mezi nimi přední čeští přírodovědci, jako jsou velmi citovaní botanici Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd, biolog a ekolog David Storch, Martin Bouda z Yale University či Jana Klánová, šéfka ekotoxikologického centra RECETOX.

„Žijeme v době globální změny klimatu, v době šestého masového vymírání, ale také v době nebývale neomaleného zpochybňování vědeckých závěrů ze strany politiků. Proto je důležité promluvit jednotně a silným hlasem,“ řekl LN Jan Šobotník, přední světový termitolog a další ze signatářů vážného varování.

Lidstvo riskuje cestu do záhuby. Ukazují to kritické křivky týkající se růstu lidské populace, úbytku pitné vody či ryb, ničení biodiverzity, ztrát lesních porostů anebo globálních klimatických změn.