Oslavy 17. listopadu 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvKoncert pro budoucnost s podtitulem Zpátky k sobě moderovali herečka Jenovéfa Boková a novinář Jindřich Šídlo. Vystoupila slovenská kapela Korben Dallas, pak dále vystoupili například David Koller, Tata Bojs či David Kraus & Gipsy Brothers.
Hlavní vzpomínkové akce se tradičně odehrávaly před pamětní deskou na pražské Národní třídě, kde v roce 1989 komunistická policie násilně potlačila studentský průvod. Dorazilo tam přes 93 tisíc lidí. Počet návštěvníků sdělil spolek Díky, že můžem na základě dat mobilního operátora T-Mobile. Loni bylo účastníků asi 80 tisíc.
Česko si připomíná výročí sametové revoluce |
Večer se rozdávaly Ceny Paměti národa. Obdrželo je v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Od roku 2010 získalo ocenění 66 osobností.
Ceremoniálu se i v letošním roce zúčastnil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Loni se stal první hlavou státu od počátku udělování cen, která se slavnostního večera zúčastnila.
K památníku na Národní třídě dopoledne přišli Pavel, na kterého spousta lidí pokřikovala, i premiér Petr Fiala (ODS). Toho přivítal hlasitý potlesk a jásot jeho příznivců. Naopak negativně přítomní „přivítali“ předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který na Národní třídu dorazil po poledni s Karlem Havlíčkem. Lidé skandovali „Babiše do koše!“ nebo mu nadávali do agenta STB. Oba politiky chránila policie, která je po několika minutách odvedla pryč.
Oslavy 17. listopadu 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvTaké příchod ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nebo ministra zahraničí Jana Lipavského doprovázel hlasitý pískot. Zatímco Rakušan pokládal u pamětní desky věnec, ozývaly se z hloučku jeho odpůrců například výkřiky „hanba“ nebo „fašisto“. Lipavského zase lidé označili za „kolaboranta“.
Na místo dorazili i zástupci Pirátů – bývalý předseda strany Ivan Bartoš, náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib a místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) položil věnec s pražským náměstkem za kulturu Jiřím Pospíšilem (TOP 09). Později přišla šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová nebo poslankyně Evropského parlamentu Danuše Nerudová (STAN).
K památníku na Národní třídě přišli i zástupci Senátu. „Svoboda není zadarmo, musí se hájit,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Demokracie podle něj obtížně reaguje na dezinformace, populisty a extrémisty. Kromě sametové revoluce uctil Vystrčil v neděli ráno na náměstí Jana Palacha v Praze také památku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Na bezpečnostních opatřeních kolem akcí k výročí 17. listopadu se v Praze podílelo několik stovek policistů z řad pořádkové, dopravní i kriminální služby, připraven je i antikonfliktní tým.
Vyšehrad a Václavské náměstí, ale ne Albertov
Připomenout si zásadní události z let 1939 i 1989 bylo možné také na dalších místech hlavního města. Místo na tradičním Albertově, kde probíhají stavební úpravy, se ovšem oslava 17. listopadu přesunula na Vyšehrad k budově tamního purkrabství. Tam v poledne zazněla státní hymna i hymna studentstva. K přítomným promluvila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
V hlavním městě bylo na neděli oznámeno 27 shromáždění, některá jsou spojena i s pochody, které omezí dopravu. Policejní mluvčí Jan Daněk upozornil na Pochod za mír, který startoval ve 14 hodin z Opletalovy ulice přes Wilsonovu, Sokolskou, Nuselský most až na Kavčí hory.
Oslavy 17. listopadu 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvVýročí připomněla i projekce filmu
Program ve sváteční den byl nabitý. Spolek „Díky, že můžem“ letos podruhé přidal k oslavám 17. listopadu na Národní třídě doprovodný program Týden svobody. Více než 40 kulturních a vzdělávacích institucí v něm nabízelo přes sto programových bodů spojených s popularizací moderní historie nebo zamyšlením se nad současným stavem svobody.
Hlavním tématem letošní připomínky výročí bylo heslo Svoboda nás spojuje. Speciální součástí oslav se stane premiéra krátkého filmu stejného názvu. Jeho projekce patřily k vyvrcholení velkoformátové instalace z produkce kreativního studia 3dsense a návštěvníci Národní třídy ho uviděli na fasádách okolních domů.
„K půlkulatému výročí jsme chtěli nabídnout něco výjimečného. Na projekčních plochách uvidí lidé nejen zmíněný krátký film, ale také projekci hymny sametové revoluce, Modlitbu pro Martu,“ uvedla k představení Ester Valtrová, programová manažerka a režisérka snímku.
Součástí programu na Národní třídě byla také hudba, vystoupil zde například Vladimír Merta, ale i cimbálová kapela. Malým návštěvníkům bylo určeno technologické centrum UMPRUM či ukázka skautského tábora.
Odkaz prezidenta Václava Havla připomněla nejen méně známými fotografiemi, ale také divadelním Maraton Havel Dejvické divadlo ve spolupráci s Dafilms. Během odpoledne byly promítnuty čtyři inspirativní filmy o různých aspektech jeho života a díla: Havel, Život podle Václava Havla, Odcházení a Olga. Vzpomínku na jeho první ženu Olgu Havlovou nabídne Divadlo LETÍ v inscenaci Olga (horory z Hrádečku).
Brněnský sedmnáctý
Půlkulatá výročí 35 let od sametové revoluce a 85 let od uzavření českých vysokých škol nacisty si v neděli připomínali i lidé na jižní Moravě. Studenti pořádali osmý ročník festivalu Brněnský sedmnáctý, jehož letošním tématem byla „Svoboda a odpovědnost“. Na náměstí Svobody se od poledne střídala hudební vystoupení s řečnickými bloky, v 17:11 zazpívala Markéta Matulová Modlitbu pro Martu, následně pak Aneta Langerová českou hymnu. Poté vystoupily i s vlastními písněmi.
Kromě centrálního náměstí Svobody mohli lidé přijít slavit i do Kobližné ulice, Divadla Husa na provázku a na další místa po městě. „Jsme rádi, že se nám podařilo v Brně vytvořit tuhle tradici a získat tak pro město významnou pozici na pomyslné mapě oslav demokracie a svobody. Pořádáme největší festival na Moravě a třetí největší v Česku,“ řekl vedoucí akce Stano Čaban.
Výročí sametové revoluce slavila i Masarykova univerzita. Už v pátek oslavy odstartoval rektor Martin Bareš na akci Křehká svoboda, během níž převzali ocenění polský disident, diplomat a překladatel Andrzej Jagodzińský, novinářka Lída Rakušanová a ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Přichystaná byla i přednáška Jagodzińského na téma „Svoboda je vždy křehká“ a diskuse o svobodných médiích. V neděli v 15 hodin ve foyer sokolovny a společenského centra Stadion v Brně byla odhalena pamětní deska připomínající politický proces s knězem Oto Mádrem z roku 1952.