Šéfredaktor samizdatových LN. Nedokončil studia na vysoké škole, pracoval jako korektor, redaktor a poté reportér v novinách a rozhlase. Spoluzakládal deník Večerní Praha a týdeník Reportér. Po vyloučení z KSČ na konci 60. let pracoval jako dělník, byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a členem VONS. Na počátku 80. let strávil 13 měsíců ve vazbě za podvracení republiky. Spoluzaložil samizdatové LN, v říjnu 1989 byl kvůli LN spolu s Rudolfem Zemanem zatčen, po měsíci z vazby propuštěn. V roce 1990 šéfredaktor deníku LN, pak poslanec.
Rudolf Zeman (11. 2. 1939)
Zástupce šéfredaktora samizdatových LN. Vystudoval knihovnictví, pracoval jako novinář. Po srpnu 1968 byl vyloučen z KSČ, následujících dvacet let pracoval jako dělník v uranových dolech a čistič výloh. Jeden z prvních signatářů Charty 77. Spoluzaložil samizdatové Lidové noviny. V říjnu 1989 spolu s Jiřím Rumlem kvůli Lidovým novinám zatčen a obviněn z pobuřování, po měsíci propuštěn z vazby. V letech 1990 - 1991 byl šéfredaktorem deníku LN, pak v něm pracoval jako editor. V letech 1990 - 1998 syndik Syndikátu novinářů ČR.
Jiří Dienstbier (20. 4. 1937)
Předseda redakční rady samizdatových LN. Vystudoval filozofickou fakultu, byl zahraničněpolitickým komentátorem Čs. rozhlasu, na konci 60. let vyloučen z KSČ. Signatář Charty 77, redaktor ilegálního časopisu Čtverec. V procesu se členy VONS odsouzen za podvracení republiky na tři roky vezení, pak pracoval jako topič. Podílel se na vzniku samizdatových LN. V listopadu tiskový mluvčí OF, pak ministr zahraničí a místopředseda vlády ČSFR, pak poslanec, předseda Svobodných demokratů. 1998 – 2001 zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.
Václav Havel (5. 10. 1936)
Člen redakční rady samizdatových LN. Nedokončil studia na ČVUT, pracoval jako jevištní technik, dramaturg a asistent režie, současně začal psát divadelní hry, básně a eseje, dálkově studoval dramaturgii na DAMU. Na konci 60. let byl předsedou redakční rady měsíčníku Tvář, v letech 1969 - 1989 mu byla zakázána umělecká činnost. Stál u zrodu samizdatových LN, v únoru 1989 byl odsouzen k devíti měsícům vězení nepodmíněně. Po listopadu 1989 se stal nejprve československým a poté na dvě volební období českým prezidentem. Petr Pithart (2. 1. 1941)
Člen redakční rady samizdatových LN. Vystudoval právnickou fakultu, mj. publikoval v Literárních novinách, v září 1968 se vzdal členství v KSČ. Podepsal Chartu 77, pracoval jako zahradní dělník a skladník, podílel se na znovuobnovení Lidových novin. V listopadu 1989 představitel koordinačního centra OF, pak poslanec, předseda vlády ČR, místopředseda OH. Jako nezávislý na kandidátce KDU-ČSL byl v roce 1996 zvolen do Senátu, znovu zvolen 2000 a 2006. Dvakrát jeho předseda, nyní místopředseda.
Miro Kusý (1. 12. 1931)
Člen redakční rady samizdatových LN. Vystudoval filozofickou fakultu, byl asistentem docentem a profesorem marxistické filozofie na bratislavské univerzitě. Po vyloučení z KSČ se stal knihovníkem, v roce 1977 byl jedním ze tří slovenských signatářů Charty, pak pracoval jako dělník. Pravidelně ho kontrolovala StB, připojil se ke spisovatelům kolem ineditních edic Petlice a Expedice. V roce 1989 strávil deset týdnů ve vazbě za údajné podvracení republiky. Po listopadu byl krátce ministrem ve vládě M. Čalfy a rektorem Univerzity Komenského. Píše pro deník Sme, je autorem jedenácti knih.
Zdeněk Urbánek (12. 10. 1917)
Člen redakční rady samizdatových LN. Studoval na filozofické fakultě, po uzavření vysokých škol za 2. světové války byl nakladatelským redaktorem. Po roce 1945 byl redaktorem Svobodného slova, pracovníkem ministerstva informací a lektorem a dramaturgickým tajemníkem Čs. státního filmu. Od roku 1957 se zabýval především překlady a přispíval do časopisů o divadle. Po roce 1968 se stal zakázaným autorem, jeho překlady vycházely pod jmény jeho přátel. Přispíval do samizdatových LN a dalších ineditních i exilových periodik.
Ladislav Hejdánek (10. 5. 1927)
Člen redakční rady samizdatových LN. Původně studoval na přírodovědecké fakultě matematiku, přešel na filozofickou fakultu. Své filozofické práce mohl publikovat až ve druhé polovině šedesátých let. Od roku 1968 pracoval tři roky ve Filozofickém ústavu ČSAV, pak byl propuštěna živil se jako noční vrátný, topič a skladník. Podepsal Chartu 77 a organizoval „bytové“ filozofické semináře. V roce 1990 začal přednášet na Filozofické fakultě UK (od roku 1992 profesor) a na Evangelické fakultně UK.
