PRAHA Pop měl včera u pražského městského soudu namále.
Ve vůbec prvním sporu o „ukradenou“ písničku v Česku mezi hudebníky Janem Kalouskem a Jaromírem Helešicem se totiž soud musel vypořádat i s otázkou, zda je pop tak banální, že jeho tvůrce není možné považovat za autory, jimž náleží odměna.
Pop nakonec před soudcem Martinem Valehrachem obstál. „Dospěl jsem k názoru, že obě díla jsou autorskými díly z hlediska autorského zákona,“ oznámil na konci sedmnáctiměsíčního soudního sporu Valehrach. Pro bývalého kytaristu Support Lesbiens Helešice to znamená, že musí Kalouskovi zaplatit 200 tisíc korun za to, že několik taktů z refrénu jeho hitu In Da Yard z roku 2002 je stejných či podobných těm z Kalouskovy o deset let starší písně Chodím ulicí.
Soudce Valehrach na začátku sporu přiznal, že je „naprostý hudební laik“, a povolal znalce - jazzového skladatele z JAMU Jaroslava Šťastného. Ten sice potvrdil, že „dva takty refrénu obou písní jsou naprosto stejné, dva takřka stejné a tři podobné“, zároveň ale namítl, že „moderní populární hudba středního proudu“ je zcela banální, dokola omílá pár nápadů, a o nějakém autorství proto nemůže být řeč.
Každá z obou stran sporu si ze slov znalce vzala to, co se jí hodilo. Kalousek tvrzení o shodě několika taktů, Helešic tezi o neinvenčnosti popu. Valehrach vzal nakonec v potaz jen první tvrzení znalce, kdežto druhé odmítl jako příliš extrémní. „Kdybych řekl, že o autorské dílo nejde, tak bych vlastně nastolil situaci, kdy by všichni měli vracet autorské odměny, které dostali za svou práci. A já si myslím, že to tak zcela není,“ řekl už mimo soudní síň Valehrach. Na adresu popu a jeho tvůrců pak prohlásil: „Řada z nich ,vaří‘ z podobného základu, měli by to ale dělat tak, aby to bylo nějakým způsobem ozvláštněné.“
Kalousek včera neskrýval spokojenost. „Jestli se ptáte, zda to považuji za vítězství, tak je to vítězství,“ řekl novinářům. Naopak Helešic se nechal slyšet, že je především „zmatený“ a musí si nejdříve prostudovat písemnou verzi rozsudku.
Spor tak ještě možná úplně neskončil, Helešic má totiž právo na odvolání. Paradoxem také je, že In Da Yard se může nadále vysílat a tantiémy za hudbu bude pobírat Helešic. Valehrach totiž odmítl nařídit stažení písně s odůvodněním, že by to poškodilo autora textu zpěváka „Supportů“ Kryštofa Michala.
