Stím, jak v posledních měsících narůstá nezaměstnanost, se snižuje příjem do důchodového systému. Méně pracujících odvádí méně peněz na sociálním pojištění. Důsledek je jednoznačný. Odborníci odhadují, že v důchodovém systému vznikne jen za letošek deficit minimálně ve výši 15 miliard korun a podle Jiřího Rusnoka, člena Národní ekonomické rady vlády (NERV), se v příštích pěti letech může vyšplhat až na 50 miliard.
S tím, jak bude postupně pomíjet krize, se bude deficit snižovat. „Postupně se ale začne objevovat jiný negativní jev - stárnutí populace. A to bude mít za následek další propady příjmů v důchodovém systému. „Politici budou muset zvýšit odvody ze sociálního pojištění nebo snížit důchody. Pravděpodobně to bude kombinace obojího,“ říká Rusnok.
Důchodcům klesnou příjmy až o třetinu Jak na tom budou penzisté za zhruba dvacet třicet let, kdy už se stárnutí populace projeví v plné síle?
„Pokud nedojde k dalším opatřením, budou lidé odcházet do důchodu v 65 letech a budou to relativně mladí důchodci. Je statisticky prokázáno, že s tím, jak se zvyšuje dožití, se lidé ve stejném věku stávají čím dál zdravějšími. Budoucí šedesátník tedy na tom bude po zdravotní stránce lépe než dnešní šedesátník,“ vysvětluje Vladimír Bezděk, koordinátor příprav podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v letech 2004 a 2005. A dodává, že jen za posledních dvacet let se doba dožití prodloužila u žen o osm a u mužů o šest let. Podle demografů naroste populace osmdesátníků.
Ovšem vzhledem k tomu, že se odchod do důchodového věku neposune úměrně prodloužení průměrné doby dožití, budou důchodci chudší než ti dnešní. „Zatímco dnes tvoří důchod zhruba něco přes 40 procent průměrné hrubé mzdy, za třicet let to bude minimálně o 10 procent méně,“ odhaduje Bezděk.
Podle Rusnoka je náhradový poměr dnes ještě vyšší: „ Údaj 40 procent je falešný. Nelze srovnávat hrubý příjem s důchodem, protože lidé žijí z čistého příjmu. Důchodci tak dnes pobírají více než padesát procent průměrného příjmu.“ S Bezděkem se ale shoduje na tom, že kupní síla penze ve srovnání se mzdou v budoucnu klesne, podle něj možná až o třetinu.
„To ale ještě nutně neznamená, že si penzista bude moci z důchodu dovolit méně zboží a služeb než dnes,“ říká dále Rusnok, podle kterého se sice relativně důchody sníží, ale reálně naopak porostou. „Předpokládám, že tato země bude v nadcházejících desetiletích bohatnout a že tempo celkového bohatnutí bude o něco vyšší než tempo relativního poklesu důchodů,“ vysvětluje Rusnok.
To, zda si důchodci budou moci ze státní dávky, což důchod ve své podstatě je, koupit více kuřat, pomerančů nebo třeba benzinu, závisí především na tom, jak se bude vyvíjet inflace. „Předpokládám, že důchody porostou rychleji než inflace. Pokud by se zvyšovaly ročně o 2 procenta, průměrná výše penze by v roce 2030 byla zhruba 13 500 korun. Ačkoli procenta mohou být ve skutečnosti jiná, reálný růst očekávám. Důchody totiž nerostou jen podle inflace, ale mimo jiné také podle mezd,“ upozorňuje Rusnok. Ačkoli se na první pohled může zdát, že pokud budou důchody reálně růst, není třeba se na stáří zaopatřovat jinak, není to pravda. Podle odborníků totiž není důležitá absolutní výše důchodů, a tedy jejich případné reálné zvýšení, ale naopak jejich relativní výše v poměru k průměrné mzdě. Lidé totiž mají tendenci srovnávat. A relativní výše důchodů, jak již bylo řečeno, klesne. Všichni budou dostávat zhruba stejné důchody Rusnok i Bezděk se shodují, že lidé v penzi se budou v masovém měřítku blížit k hranici sociální chudoby. Důchody budou podle nich kopírovat hranici životního minima.
Snížení příjmů do důchodového systému dané snížením počtu plátců pojištění navíc způsobí, že se budou důchody ještě více nivelizovat, tedy ještě více přibližovat. Menší příjem se bude muset rozdělit mezi více důchodců, a vzhledem k tomu, že někteří budou s důchodem ve vztahu k životnímu minimu spadat příliš nízko, bude muset existovat garantovaná minimální výše penzí.
„Aby to bylo možné udělat, budou se muset čím dál více redukovat vyšší příjmové skupiny,“ tvrdí Rusnok. Nejvíce na to podle něj doplatí lidé, kteří vydělávají mezi dvou- až čtyřnásobkem průměrné hrubé mzdy: „Lidé s příjmy do 1,5násobku hrubé mzdy dostanou důchod ve výši 50 a více procent svého příjmu. Lidé nad čtyřnásobek si zase mohou odkládat peníze díky stropu pro odvod sociálního pojištění. Ti, kteří jsou mezi nimi, platí pojištění v plné výši, ale důchody budou mít téměř stejné jako lidé, kteří do systému odvádějí podstatně méně.“
Kvůli snižující se životní úrovni budou penzisté více než dnes hledat dodatečný zdroj příjmů a vznikne i více míst na částečný úvazek. „Díky snižujícímu se počtu nově narozených dětí neočekáváme, že by kvůli zvyšování důchodového věku bylo méně pracovních míst, a bylo tak těžší sehnat práci,“ tvrdí Bezděk s tím, že jen za posledních dvacet let se podíl lidí mladších dvaceti let na celkové populaci snížil z 30 na 18 procent.
A snižování porodnosti pokračuje i nadále, přestože se neustále hovoří o tom, že porodnost v posledních letech zase stoupá. „Porodnost stoupá ve srovnání se situací před pěti osmi lety, ale ne ve srovnání s osmdesátými lety. K rapidnímu poklesu porodnosti přitom začalo docházet v devadesátých letech. Zvýšenou porodnost v posledních letech navíc všechny demografické prognózy předpovídaly. To, že je o něco málo rychlejší, není žádné velké překvapení. Je to téměř v mezích statistické odchylky,“ vysvětluje Bezděk.
Třicátníci si můžou pomoci sami V budoucích dekádách vzniknou mezi důchodci větší sociální rozdíly. Vzhledem k tomu, že důchody budou téměř stejné, rozdíly se odvinou hlavně od toho, co kdo pro zajištění svého stáří sám udělal.
„Podnikavý a pracovitý člověk bude mít jinou úroveň příjmů než ten, kdo bude pasivní a bude brát věci tak, jak jdou,“ upozorňuje Bezděk s tím, že se dnešní třicátníci ještě mohou na důchod dobře zabezpečit. „V jejich prospěch hraje čas,“ upozorňuje. Možností je podle něj více: pro někoho může být zabezpečením už jen to, že splatí hypotéku, a tím mu měsíčně klesnou výdaje. Zabezpečit se ale může třeba tím, že včas prodá příliš velký byt či dům a půjde bydlet do menšího.
***
Nárůst podílu seniorů v populaci (v %)
Počet důchodců na 100 lidí v produktivním věku
rok 2009 2020 2030
počet 37 40-43 40-45
2040 2050 2060
45-55 55-73 58-83
Podíly obyvatel podle ekonomických generací (v %)
rok 2009 2020
věk do 20 let 20,2 20,2
produktivní věk 58,2 56,3
důchodový věk 21,6 23,5
2030 2040 2050 2060
19,0 17,4 17,9 17,9
57,3 54,9 50,3 48,7
23,7 27,7 31,7 33,4
Největší nárůst seniorů nastane kolem roku 2040, kdy budou do důchodu odcházet silné
populační ročníky narozené v 70. letech. Čísla v tabulkách vycházejí z předpokladu, že
všichni lidé od 20 let až do dosažení důchodového věku pracují a v den dosažení důchodového
věku odcházejí do důchodu. Realita může být jiná. Zdroj: Tomáš Fiala, iala, VŠE Praha
