PRAHA Aby zadlužené Řecko mohlo čerpat přes 40 miliard eur od Mezinárodního měnového fondu a zemí eurozóny, o které v pátek oficiálně požádalo, bude muset zavést přísnou hospodářskou disciplínu. Takové je poselství, které přes víkend vyslali představitelé nejvyspělejších evropských ekonomik. „Finanční pomoc nemůže být vnímána jako samozřejmá. Je podmíněna obezřetným chováním Řecka... Řecko bude muset pokračovat v programu úspor, který již započalo,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jeho francouzská kolegyně Christine Lagardeová pak zdůraznila, že případná neschopnost Řecka splácet úvěr by mohla vyústit v zastavení finanční pomoci.
„V případě nesplácení půjčky dáme okamžitě nohu na brzdu,“ uvedla doslova Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Journal du Dimanche.
Finanční pomoc Řecku může dosáhnout až 40 miliard eur od evropských zemí dalších 13,4 miliardy od MMF. Její podmínky se nyní dojednávají, v Aténách je kvůli tomu tým MMF. O pomoci pro Řecko během víkendu jednali na zasedání ve Washingtonu také americký ministr financí Timothy Geithner, řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu, šéf MMF Dominique Strauss Kahn a řada představitelů Evropské unie. S řeckým ministrem jednal i Olli Rehn, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.
Bude pomoc stačit?
Papakonstantinu po jednání se Straussem Kahnem uvedl, že Řecko dostojí svým závazkům a veškeré dluhy splatí. Odmítl veškeré spekulace o případném bankrotu země a také o možném vystoupení Řecka z eurozóny.
„Věříme, že pomoc obdržíme včas a že budeme schopni bez problémů financovat veřejný dluh země,“ řekl Papakonstantinu.
Řecko oznámilo úsporná opatření za miliardy eur, Sníží mzdy ve veřejném sektoru, zmrazí penze a zvýší daně. Přesto ale panují obavy, zda bude více než 40miliardový balík k odvrácení bankrotu země stačit.
„Předpokládáme, že finanční pomoc Řecku bude muset být vyšší, než se zatím uvádělo,“ připustil včera kanadský ministr financí James Flaherty na zasedání MMF a Světové banky. Sumu, o níž se na jednání diskutovalo, ale odmítl uvést. Obavy, že pomoc nebude dostatečná, aby Řecko nespadlo do platební neschopnosti, se přitom objevily jen den poté, co země o aktivaci pomoci v pátek zažádala.
Úroky z řeckých dluhopisů rostou na stále nová maxima. Desetileté řecké státní obligace mají kvůli tomu výnosnost nad 8,7 procenta, zatímco úroky u obdobných dluhopisů vydaných Německem se pohybují pouze kole 3 procent. Znamená to, že splácení dluhů bude pro Řecko nákladné.
Řecko chce vydělat na splácení dluhů privatizací Napětí panuje v Řecku i ve věřitelských zemích. Německý ministr financí Schäuble proto musel v rozhovoru pro časopis Bild zdůraznit, že pomoc Řecku je zásadní pro stabilitu eurozóny, a je proto i v německém zájmu. „Bráníme stabilitu eura... pomoc Řecku proto není mrháním penězi daňových poplatníků, ale opatřením sledujícím základní zájmy Německa,“ uvedl Schäuble.
Zástupci řecké vlády se snaží zmírňovat obavy z toho, že jejich země nebude schopna dluhy splácet. Ministr financí Papakonstantinu v neděli prohlásil, že prostředky ke splácení chce získat skrze privatizace státního majetku.
„Získat potřebné prostředky můžeme mnoha způsoby, zejména pak odprodejem částí státních podílů v mnoha firmách,“ řekl Papakonstantinu. „Stát například disponuje enormním množstvím realit, ze kterých lze získat stovky miliard.“
