MOSKVA Tiché „píp, píp“, které přesně před pěti desítkami let ohlásilo začátek kosmického věku lidstva, signalizovalo i start nelítostného soupeření mezi státy o ovládnutí prostoru kolem Země. Rusové přitom dnes, přes všechna slova o mírovém využití vesmíru, neslaví jen 50. výročí startu první umělé družice Sputnik, ale pošesté i Den kosmických vojsk. To vše v době, kdy se na oběžnou dráhu či na Měsíc kromě Ruska a Spojených států derou další země, přičemž pomyslný peloton vede odhodlaná Čína.
„Osobně si myslím, že Číňané se vrátí na Měsíc dříve než my,“ řekl agentuře AP šéf NASA Michael Griffin. Peking se s ruskou pomocí snaží proniknout mezi kosmické velmoci v době, kdy se Rusové i Američané potýkají s finančními těžkostmi. Po konci studené války přestaly být „vesmírné závody“ pro jejich hlavní protagonisty věcí prestiže a kosmické agentury musely začít hlídat výdaje. Sergej Koroljov, konstruktér prvních sovětských kosmických korábů, by si přes všechnu svou bohatou fantazii nejspíš jen těžko dokázal představit, že na lodi v podstatě jeho konstrukce budou jednou do kosmu létat západní i ruští miliardáři, kteří si výlet jako turisté prostě zaplatí. Právě tyto lety však nyní pomáhají Ruské kosmické agentuře s rozpočtem.
Rusko v čele s Vladimirem Putinem v posledních letech silně investovalo do rozvoje vojenského průmyslu. Právě za Putina vznikla dnes slavená kosmická vojska. Armáda má být přezbrojena novými balistickými raketami s vícenásobnými jadernými hlavicemi, do kosmu jsou právě pro kosmická vojska vypouštěny nové obranné a sledovací satelity. A civilní kosmická agentura bude nejspíš muset Kazachstánu zaplatit miliony za ekologické škody způsobené výbuchem rakety Proton krátce po startu z pronajatého kosmodromu Bajkonur. Sputnik 1, stříbrná koule se čtyřmi anténami, už před půlstoletím odstartoval ze stejného místa. Dnes pětadevadesátiletý akademik Boris Čertok je jedním z posledních živých pamětníků události. „Družici ze země vidět nebylo, byla moc malá. Vidět ale byl druhý stupeň rakety, byla to taková velká roura, která odrážela dost slunečního záření, aby ji bylo možné pozorovat prostým okem bez dalekohledu,“ řekl internetovému deníku Gzt.ru. Ruská veřejnost podle něj význam kosmického prvenství před Američany pochopila až po jisté době.
Také podle Sergeje Chruščova, syna tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, si lidé uvědomili důsledky letu Sputniku až po nějaké době. Mělo to prostý důvod. „Můj otec i celý národ byli přesvědčeni, že úspěch družice byl přirozený, že krok za krokem předháníme Američany,“ napsal Sergej Chruščov, dnes americký občan, v ruském deníku Vedomosti.
I dnes má ruská kosmonautika smělé plány. Nynější nástupci Koroljova, se kterými Boris Čertok jako poradce stále spolupracuje, hovoří například o pilotovaném letu k Měsíci i k Marsu, mluví se také o letech mimo sluneční soustavu.
