„Doma o tom budete vyprávět mámě,“ ukázal postarší chlápek na mohutný kolos. Jeho dvě malé děti si teď našly jinou zábavu – opuštěným detektorem kovů nadšeně probíhaly sem a tam, jásající pokaždé, když pípl. Tónem jako z budíku...
Jenže tohle není žádná strašidelná můra ani pouhý sen. Německo nespalo, v páteční noc se v Gelsenkirchenu blaženě ponořilo do bujarých oslav.
Pořádající země 74. mistrovství světa se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. A svůj velkolepý svátek ozdobila cenným skalpem Spojených států, které v úvodním zápase porazila 2:1 v prodloužení.
Jednou za rok tu měl přednost hokej před fotbalem. Už brzy to na dlouhou dobu bude zase naopak. Největší hokejová návštěva Gelsenkirchen, Veltins Arena, domovský dům fotbalistů Schalke 04. Třikrát se v ten večer otřásal v základech: když domácí tým vstřelil dva góly, když ten druhý znamenal po zkoumání videa vítězství a když v druhé přestávce vyšel na led kromě jiných René Fasel.
Vrukou šéf Mezinárodní hokejové federace IIHF držel plaketu s číslem 77 803 a do mikrofonu zplna hrdla řekl: „Děkuji, Německo!“
No ano, ten údaj znamenal hodnotu nového rekordu v největší návštěvnosti hokejového utkání. Kvůli tomu se dlouhé týdny dopředu navyšovala kapacita hlediště.
Teď to celé navíc okořenil nečekaný triumf nad zámořským favoritem. „Nikdy v životě bych si nemyslel, že něco takového můžu zažít,“ vyprávěl bek Robert Dietrich.
Není důležité, že tu bitvu rozhodla šťastná teč od nohy Felixe Schutze. Není ani důležité, že se tak stalo po pouhých 21 vteřinách v nastavené části a že v třetí třetině Němci přežili drtivý tlak Američanů.
Daleko podstatnější je, v jaké atmosféře k tomu došlo.
Že když německý trenér Uwe Krupp mluvil o hrdosti a chvále, pomalu se mu chvěl hlas. „Ti lidé... To bylo něco neuvěřitelného...“ Věřte, že bylo, vždyť i kouč poražených Scott Gordon na rovinu přiznal: „Jsem šťastný, že jsem toho mohl být součástí.“ Rekord na chvíli? No a co?
K té show můžete řadit přívlastky jako dechberoucí, mrazivá či elektrizující. Ale kdo neviděl podporovat jeden tým tolik lidí, stejně si to na hokeji těžko představí.
Tak alespoň trochu: v monstrózní zastřešené hale bylo na každém místečku téměř k prasknutí. Z mraveniště malých hlav vlály národní trikolory a kolem dokola zněl sjednoceně chorál. S hymnou na závěr. Němci si takovou sportovní událost vůbec dokážou užít. Jako třeba na konci, když se hráči po vzoru fotbalistů postupně otáčeli na všechny strany tribun a s publikem synchronizovaně mávali rukama nad hlavou. Tohle místo už před čtyřmi lety pořádalo světový šampionát ve fotbale. A tohle zkrátka oslava hokeje po fotbalovém stylu byla.
Vždyť Německo je v Guinnessovce a nikdo moc neřeší, že jen na párměsíců. Pak rekord překoná univerzitní duel v Michiganu. Tam se připravují na více než sto tisíc lidí.
