Už od vynikajícího debutu Vojtěch, řečený sirotek jsou tématem režiséra a scenáristy Zdeňka Tyce outsideři. Není proto překvapením, že ho zaujaly i skutečné životní peripetie romské vdovy, osamoceně bojující s úřady za to, aby udržela pohromadě svou smečku devíti dětí.
Věra Horváthová jich má ve filmu El Paso „jen“ sedm, ale to zájem institucí neumenšuje. Rodina je pro neplacení nájmu vystěhovaná na ubytovnu a sociálka chce děti dát do ústavu. Případu se ujímá ambiciózní právnička Bára, Horváthovým pomáhá i terénní pracovník Kochta, ale všechna snaha je marná, když Věra neumí rozpoznat vážnost situace a zařídit se podle ní.
Tycovi nelze upřít zápal a upřímnou snahu šťourat v nejednoduchém tématu. Podobně jako ve Smradech či Malých oslavách se pohybuje v autentických prostředích – po otřískané ubytovně nebo mezi rezavějícími fabrikami. Ke cti mu slouží i to, že na situaci nenahlíží růžovými brýlemi. Bára se angažuje hlavně ze zištných důvodů a Věra není žádná ubohá oběť, nýbrž nezodpovědná žena s dětským viděním světa, která pravidlům toho „bílého“ nedokáže porozumět.
Realistické vnímání problému však naráží na placatost vedlejších postav a tezovitost scénáře. Zbytek filmu zalidňují papundeklově „účovité“ sociální pracovnice, zapředsudkované ženské z charity či nepříjemní vrátní z ubytovny. Promluvy životnějších charakterů pak úslužně budují poselství v duchu „je jedno, že děti občas zajdou za školu – hlavně že jsou s milující mámou“.
Živelné neherectví zpěvačky Ireny Horváthové (Věra) a přirozené projevy dětských představitelů se míjejí se snaživými etudami Lindy Rybové (Bára). Když si právnička na adresu klientky uleví „ta mě tak sere!“, divák s ní vřele souhlasí. Takto skutečné emoce však Bára za celý film nabídne asi tak tři.
El Paso navíc nedokáže najít pevný bod mezi vážnem a legrací. Scény, v nichž Kochta baví malé Horváthy, jsou čirá komedie – ale po jedné z nich přijde vypjatá hádka mezi Věrou a Bárou, která vypadá jak z jiného filmu. Smrt otce nechtěně působí jako skvělý gag.
Zápolení Horváthových a jejich stoupenců symbolizují jízdy starou dodávkou, která se nedostane za nejbližší kopeček. El Paso tak končí s barvotiskovým vyzněním, že situace jako ta Věřina nejsou lehké, ale když všichni přiložíme ruku k dílu, dobrá věc se podaří. Jenže to víme už z pohádky o tom, jak se tahala veliká řepa.
HODNOCENÍ LN ***** El Paso ČR 2009 Scénář a režie: Zdeněk Tyc Kamera: Patrik Hoznauer Hudba: Gulo čar Hrají: Irena Horváthová, Linda Rybová, David Prachař, Denisa Demeterová, Igor Chmela, Vladimír Javorský a další Distribuce v ČR: Falcon Premiéra: 19. 3. 2009
