Absolventům práv krize práci nevezme, bát se mají zemědělci

"Míra nezaměstnanosti absolventů lékařských a právnických fakult nedosahuje dokonce ani jedno procento," uvádí zpráva. Menší než tříprocentní nezaměstnanost měli loni také absolventi pedagogiky a techniky. Nad pěti procenty se však pohybuje nezaměstnanost mladých přírodovědců a zemědělců. Vysokou nezaměstnanost vykazují také umělecké obory, odborníci však upozorňují, že zde studuje tak málo lidí, že i malý výkyv může výrazně změnit statistiky. Celková míra nezaměstnanosti se přitom loni v prosinci pohybovala v Česku kolem devíti procent.

Hospodářská krize zasáhla především mladé lidi bez pracovních zkušeností, nezaměstnanost vysokoškoláků do 30 let je však ve srovnání s celorepublikovým průměrem menší. Tito lidé brali v roce 2008 průměrně 30.000 korun, což bylo o 11 procent víc než celorepublikový průměr. Plat všech vysokoškoláků byl pak o 66 procent vyšší než průměr, brali kolem 45.000 korun.

Dobré vyhlídky vysokoškoláků nebudou trvat věčně
Doba, kdy vysokoškoláci mají šanci získat výrazně zajímavější a lépe placenou práci, však podle odborníků nebude trvat dlouho. Jak roste počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, roste i konkurence. "V některých u nás tradičně středoškolských povoláních, jako jsou odborní administrativní pracovníci nebo zdravotní sestry, pracují například ve Španělsku, Francii, Švédsku, Dánsku nebo ve Spojeném království převážně absolventi vysokých nebo vyšších odborných škol," uvádí zpráva.

Podle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo v roce 2007 v Česku mezi dospělými od 25 do 64 let 13,7 procent vysokoškoláků. Průměr zemí EU je přitom 24,5 procenta. Počet absolventů vysokých škol však v Česku v posledních letech velmi rychle roste, v roce 2017 bude mít v populaci od 24 do 35 let polovina lidí diplom. Pak se zřejmě začnou zmenšovat rozdíly v platech a zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním.