Tak nám otevřeli nejvyšší dům světa, docela ošklivý a ještě na naprosto nepochopitelném místě - v Abú Dhabí v arabských emirátech, kde je poušť od obzoru k obzoru a místa na normální stavby skutečně dost. Jistě, je to div techniky, ale pro mne je to hlavně Velká Pýcha, něco, co by se dělat nemělo...
Kdysi se nejvyšší budovy samozřejmě stavěly také z prestižních důvodů. Byla to výzva konstruktérům, stavebním firmám, architektům. Hlavní důvod byl ale prozaický: peníze. Zejména ve městech jako New York nebo Chicago chyběl prostor a ceny pozemků šplhaly do závratných výšek. A později i ceny kubíků vzduchu nad nimi, protože jakýsi chytrák si v 60. letech všiml, že se takový mrakodrap dá postavit na sloupech nad stávající budovou - tou bylo Centrální nádraží na Park Avenue - a tím ušetřit peníze za pozemek. Tak vznikla slavná věž Pan American (dnes Met Life) architekta Waltera Gropia.
Pojďme si teď udělat procházku především po New Yorku a podívat se na některé zajímavé stavby, které se staly výškovými rekordmany té které doby.
V největším městě USA vyvolal rozruch na počátku minulého století Flatiron Building, tedy Dům - žehlička od chicagského architekta Davida Burnhama. Stál na trojúhelníkovém pozemku v místě, kde Pátá Avenue protíná Broadway, a fascinoval svým tvarem i počtem pater - bylo jich 21! Připomínal parník, který se dere vzhůru proti proudu nejslavnější ulice. Hejskové prý navíc po jeho dostavbě pozorovali slečny, jak jim větrné víry, které stavba působila, zvedají sukně.
Vzrušení z tak vysoké budovy za několik let překonala nová atrakce: Singerova věž na Dolním Manhattanu, vysoká tehdy neuvěřitelných 180 metrů s tzv. ornátovým pláštěm. Krásný mrakodrap architekta Ernesta Flagga ale nesentimentální Američané v 60. letech zbořili, čímž vyvolali vášně vedoucí ke vzniku tamní památkové péče.
Dalším mezníkem se hned následujícího roku 1909 stala téměř 210 metrů vysoká budova Metropolitní životní pojišťovny na Madison Avenue, jejíž autor prostě okopíroval benátskou kampanilu, poněkud ji zvětšil, vecpal do ní 50 pater a přidal největší hodinový ciferník na světě. Nový výškový rekord ale vydržel jen pár let. V roce 1913 se opět na Dolním Manhattanu objevila další superstavba o výšce 241 metrů. Architekt Cass Gilbert se poprvé inspiroval gotikou a tento nápad se velmi zalíbil, neboť gotické prvky si lidé spojují se štíhlými a vysokými konstrukcemi katedrál. A právě o Woolworth Building se tehdy začalo mluvit jako o Cathedral of Commerce - Chrámu obchodu. Na Woolworthu se taky objevily ty různé příšerky - chrliče ve tvaru draků, netopýrů a čertů, jež znáte z různých hororů: většinou se lámou pod tíhou padouchů, kteří jsou na nich zavěšeni. Tehdy se tvrdilo, že výše už nelze. Jenomže
Jenomže přišel konec 20. let a s nimi nevídaný souboj o nejvyšší budovu světa. Na Dolním Manhattanu stavěl H. Craig Severance mrakodrap přímo na Wall Street a současně rostla pod Centrálním parkem štíhlá věž Chryslerova domu o 77 patrech. Její autor, mladý bonviván William van Alen, ho ozdobil chrliči ve tvaru okřídlených krytů chladičů a také orlů (na jedné takové orlí hlavě fotila město odvážná avantgardní umělkyně Margaret Bourke-White). Nápaditý byl i artdecový tvar věže, pokryté pláty nerezové oceli. Zdálo se, že Alen prohraje, konkurent postavil vyšší mrakodrap! Vzápětí ale nechal mladý architekt vysunout štíhlou špici, ukrytou v šachtě stavby, a rekord si připsal sám. A navíc vytvořil asi nejkrásnější mrakodrap všech dob.
Výškový rekord ale zase nevydržel dlouho. Už na prahu třicátých let ho pokořily dvě stavby: především Empire State Building, který svými 102 patry a výškou 381 metrů předčil i do té doby nejvyšší konstrukci světa, jíž byla Eiffelova věž v Paříži. Pravda, dům nebyl tak hezký jako Chryslerův, ale jeho atraktivita vzrostla poté, co se na jeho špici usadil jistý opičák zvaný King Kong, a také když na konci války přežil náraz malého letadla. A zase byli lidé přesvědčeni, že výš to už nelze. Ekonomové ostatně vypočítali, že to není výhodné, také konstruktéři a architekti měli pocit, že se možnosti blíží limitu. Byly tu problémy z rozkmitem vrcholu takové stavby, s požární ochranou ocelové konstrukce, s omezenou kapacitou a rychlostí výtahů.
Nové možnosti otevřela až 70. léta, kdy v New Yorku americký architekt japonského původu Minoru Yamasaki vztyčil dva 410 metrů vysoké bílé hranoly Světového obchodního centra, které na tři desetiletí změnily panoráma města. Bohužel jen do 11. září roku 2001.
Chicago sice stavělo také řadu výškových budov, ale prvenství se dočkalo až v roce 1974, kdy byla dokončena 442 metry vysoká budova Sears známého ateliéru Skidmore Owings Merrill, kterou tvořilo devět černých tubusů nestejné výšky.
Na řadu fascinujících návrhů se z různých důvodů nedostalo. Například nebyl dostavěn mrakodrap newyorské pojišťovny, což způsobila hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let. Slavný architekt Frank Lloyd Wright snil už v 50. letech o mrakodrapu - jakési Sky Needle (Nebeské jehle) - vysokém rovnou míli. Výtahy by v něm jezdily na atomový pohon. Mimochodem, ten legendární projekt věnoval slavným konstruktérům - Eiffelovi, Hennebiqueovi a našemu Jaroslavu Polívkovi, jenž, než odešel do Ameriky, postavil v Praze pár pěkných domů, třeba funkcionalistický palác Habich ve Štěpánské ulici (s arch. Josefem Havlíčkem, 1927-1928), kterému nedávno nesmyslnou přestavbou zničili unikátní průčelí
Od těch časů se nejvyšší budovy staví jinde: v Kuala Lumpur v Malajsii, Thai Pei na Tchaj-wanu a taky hodně v Číně. To už jsou ale především gesta. A někdy dost absurdní...
***
Mrakodrapy včera a dnes
(1) Nejvyšší budova světa Burdž Dubaj
(2) Empire State Building (1931) si dva roky po dokončení zahrál také ve filmu King Kong
(3) Chrysler Building (1930) v panoramatu NYC
(4) První mrakodrap Flatiron Building z roku 1902 měl jen 22 pater
(5) Singer Building z roku 1908 byl o 60 let později zbořen Foto ČTK a archiv LN
Na Woolworthu se taky objevily ty různé příšerky - chrliče ve tvaru draků, netopýrů a čertů, jež znáte z různých hororů: většinou se lámou pod tíhou padouchů.
O autorovi| Zdeněk Lukeš, historik a architekt
