Neděle 16. ledna 2022, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vojtěch uvedl, že masivní promořování se nechystá. V lehké míře se to děje již teď, reagují odborníci

Česko

  17:56aktualizováno  18:42
Praha - Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: ČTK

Prymula změnil názor: Potřebujeme promořit společnost. Babiš s ním nesouhlasí, trvá na chytré karanténě

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí dopoledne na tiskové konferenci řekl, že současná hladina promoření populace se obtížně odhaduje. Podle něj může být deset, ale i 30 nebo 40 procent. V odhadech současného podílu lidí, kteří už nemoc prodělali, se rozcházejí i zahraniční matematické modely. Uvádějí data od 0,3 procenta do 40 procent.

Odpoledne na tiskové konferenci po skončení vlády Adam Vojtěch uvedl, že neplánuje výraznější promořování celé populace.  Následně situaci komentoval i hlavní epidemiolog Roman Prymula, který sdělil: „Bez dlouhodobého navození populační imunity nebudeme schopni se s nemocí vyrovnat.“

„Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou,“ řekl epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Prymula chce jako vzorek otestovat na koronavirus 5000 Pražanů. Hodlá tak zjistit promořenost

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ale není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně. „Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději,“ uvedl.

Maďar odhaduje, že aktuálně je promořenost populace několik procent. „Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny,“ uvedl. Těmi jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.

‚40procentní promořenost je nesmysl.‘

„Šestiprocentní promořenost koronavirem celé české populace v příštím týdnu vidím jako maximální a nejčernější možnost a zároveň doufám, že tomu tak zdaleka není. Třiceti až 40procentní promořenost populace pokládám za nesmysl na základě laboratorních dat z DNA analýz, která máme k dispozici,“ napsal na twitter biochemik Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Domácnosti s nakaženou osobou či v karanténě nesmí třídit odpad. Stát chce chránit popeláře

Podle epidemiologa Maďara je možné začít omezení zmírňovat už před výsledkem studie na vzorku populace, který se chystá u 5000 lidí v Praze a stejném počtu na Olomoucku, kde byly z počátku epidemie v karanténě celé obce.“ Výsledky studie nám upřesní epidemiologické modely a tím předpovědi, které bude důležité mít, než se přistoupí k větším zásahům do uvolnění karantény,“ uvedl. Ministr v pondělí uvedl, že testovat by se tito vybraní lidé měli v řádu dní.

Virolog Černý se domnívá, že další kroky by se měly dělat až po tomto testování. Záležet bude na výsledku a podílu zemřelých mezi nakaženými. „Musíme také zjistit, jestli podíl mrtvých je skutečně jedno procento. V případě, že nainfikujete deset milionů lidí v Česku, by to bylo 100 000 mrtvých,“ uvedl. Náměstek Prymula mluvil v rozhovoru na DVTV o dvou až třech procentech.

Tvrdá restriktivní opatření podle Prymuly nelze v Česku držet další dva tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat. Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách.

Máme poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, píše ve výzvě rektor Univerzity Karlovy Zima

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který je zároveň přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v otevřené výzvě varoval před dopady dlouhodobých opatření na ekonomiku. Většina omezení kromě těch zaměřených na ochranu seniorů a pořádání velkých akcí by se podle něj mělo ukončit do konce dubna. Do konce května pak navrhuje zrušit zákaz cestování aspoň do sousedních zemí, kde se situace zlepší.

Naopak striktně proti je prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla ‚přirozené promoření populace‘ bez obrovských ztrát na lidských životech,“ uvedl v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví. Upozornil, že opatření začíná zavádět i dříve velmi liberální Švédsko. Souhlasí s tím, že populace se promořuje už teď, ale tempem, které zdravotnictví zvládá.

Otevřený dopis prezidenta ČLK předsedovi Ústředního krizového štábu

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako na předsedu Ústředního krizového štábu formou otevřeného dopisu s naléhavou výzvou, abyste nedopustil překotné rozvolňování opatření, jejichž účelem je bránit šíření infekce Covid-19.

Dovoluji si připomenout, že naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví není schopno zvládat tisíce pacientů v závažném zdravotním stavu. Zároveň upozorňuji, že ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybavení potřebnými osobními ochrannými prostředky, se nezakládá na pravdě. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků stále nemají a řada z nich stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v jejich řadách.

Díky rychle zavedeným opatřením omezujícím mezilidský kontakt, která Česká lékařská komora podporovala a podporuje, se nám s notnou dávkou štěstí zatím daří rychlost šíření epidemie a tím i nárůst těžce nemocných pacientů jakž takž regulovat. Jde však o velmi křehkou rovnováhu, pro jejíž udržení je důležité disciplinovanost, vzájemná ohleduplnost a slušnost nás všech.

Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda závažnost infekce z počátku bagatelizovala a nyní se ukazuje, že na razantní opatření prakticky již pozdě. Rovněž Švédsko, známé svým liberálním přístupem, začíná potřebná opatření zavádět.

Pokud někteří členové Ústředního krizového štábu, například pan profesor MUDr. Prymula, disponují jinými informacemi o způsobu šíření viru, míře nakažlivosti a závažnosti infekce včetně její smrtnosti dle věkových kategorií a přidružených onemocnění, než těmi, které jsou veřejně dostupné, pak je jejich morální povinností tyto informace zveřejnit. Pokud však neexistují důkazy o tom, že infekce Covid-19 je řádově méně nebezpečná, než co vyplývá z veřejně dostupných dat, pak úvahy o „přirozeném promoření populace“ nemají opodstatnění. Populace se totiž „promořuje“, avšak díky naší společné snaze naštěstí zatím zvládnutelným tempem.

Z odborného hlediska by bylo možné uvažovat o rozvolnění protiepidemických opatření pouze za předpokladu, pokud by se prokázalo, že významná část populace v České republice má proti infekci Covid-19 protilátky a že ji tedy ve skutečnosti již prodělala. Splnění tohoto předpokladu však zatím nic nenasvědčuje a průběh epidemie v zemích jako je Itálie nebo Španělsko svědčí naopak proti takové spekulaci.

Vážený pane ministře, jakýmkoliv změnám v protiepidemických opatření musí předcházet především odborná diskuse a účelnost případných změn musí být podložena důkazy. V opačném případě by se jednalo o nezodpovědný hazard. Je třeba si totiž uvědomit, že špatné rozhodnutí způsobí explozivní nárůst počtu nemocných a bude nevratné. Ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, ale zdraví a životy mají cenu vyšší. Chybné rozhodnutí, které by bylo nevratné, by totiž znamenalo prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným.

Věřím, že společně to zvládneme, a právě proto Vás prosím, abyste se vyvarovali zbrklých a odborně nepodložených rozhodnutí. Jde o životy nás všech a o životy lidí, které máme rádi.

V Praze 6. 4. 2020

S pozdravem MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat