Ahmadínežád drtí opozici, ale protesty neutichají

V ÍRÁNU TO VŘE

TEHERÁN/PRAHA Írán letos volil prezidenta. Západ si moc přál, aby jím už nebyl Mahmúd Ahmadínežád – provokatér, který kudy chodí, tudy proklíná Izrael (zpochybňuje holokaust) a mlží kolem íránského jaderného programu. Naději vzbudil Mír Hosejn Músáví, někdejší íránský premiér, který se po téměř dvaceti letech rozhodl vrátit do politiky. Vedl tábor tak zvaných reformistů, kteří se na rozdíl od vládnoucího režimu nebrání jednáním se Západem. Jenže červnové volby dopadly jinak – vyhrál v nich Ahmadínežád. Íránci tomu nechtěli věřit, hlavně lidé v Teheránu, a vyšli do ulic. Vláda ze země vykázala zahraniční novináře, ale informace se přesto dostávaly ven – díky internetu. Ahmadínežád se udržel u moci a před soudem stanula celá řada lidí, kteří vedli nebo se účastnili pouličních demonstrací. Írán rovněž přitvrdil ve svém postoji k Západu a obvinil jej z toho, že demonstrace podněcoval. Přestože se ho nakonec povedlo přemluvit k šestistranným jednáním v Ženevě, se svým jaderným programem dál tajnůstkaří – v září vyšlo najevo, že postavil tajnou továrnu na obohacování uranu v horách nedaleko Kómu. Situace v zemi se znovu vyhrotila před několika dny, kdy zemřel neoficiální vůdce opozice, duchovní Hosejn Alí Montazerí. Lidé znovu vyšli do ulic a znovu se zatýká.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.