Skrytou kamerou natočený dokument Obchod se zdravím režisérky Šárky Maixnerové, jež minulé pondělí zveřejnila Česká televize, zobrazuje podivné praktiky konzultačního a terapeutického institutu Aktip. Jeho pracovníci klientům například radili, že rakovinu lze „vykadit“, protiž čemuž se po zveřejnění snímku ohradila lékařská obec.
Vedoucí institutu, psychosomatička Jarmila Klímová, jakoukoliv kritiku odmítá. Dokument považuje za sestříhaný a zmanipulovaný, aby vyzněl jako zpovědi neprofesionálních lidí.
Přišli jak na vesnickou svatbu, říká o Aktipu šéf skeptiků Sisyfos. ‚Vykaděná rakovina‘ je naprostá hloupost |
Počínání centra ale již analyzují i právníci České lékařské komory (ČLK). Ačkoliv její prezident Milan Kubek předvídá, že v boji s praktikami Aktipu organizace sdružujícící lékaře nejspíš neuspěje, neboť může zasáhnout pouze proti svým členům.
„Dokument nezachycuje jednání lékaře s nemocným člověkem. Natočeni byli lidé, kteří se vydávají za terapeuty. A paní doktorka Klímová, která je členkou komory a zároveň spolumajitelkou firmy, byla natočená při školící akci, nikoliv léčebné,“ vysvětluje serveru Lidovky.cz Kubek.
  |
I kdyby se ovšem vystudovaní lékaři, kteří v centru pracují, ve snímku objevili a zmiňované praktiky na klientech provozovali, lékařská komora jim nemůže odebrat zdravotnický titul.
Žádná stížnost, lidé se stydí
„ČLK jako největší trest může vyloučit. To znamená, že lékař nemůže vykonávat léčebně preventivní péči. Na druhou stranu se nám vesele může vysmívat tím, že bude provozovat jakousi poradenskou firmu, která není registrované zdravotnické zařízení,“ říká prezident komory. Právě institut Aktip mezi zařízení, které eviduje krajský úřad, nepatří. „Tato instituce se pouze tváří jako zdravotnické zařízení a to je z mého pohledu podvod,“ dodává Kubek.
Vedoucí poradenského centra Aktip Jarmila Klímová.
Podle jeho slov by do budoucna pomohl situaci vyřešit zákon o léčitelích. „Všechny takové šarlatánské instituce by měly podléhat povinné registraci, všichni šarlatáni by měli povinně vést dokumentaci, v níž by bylo zaznamenáno, co u dotyčného člověka zjistili a co mu doporučili, a měli by platit daně.“ Na škodu by prý rovněž nebylo, pokud by byli držiteli alespoň nižšího medicínského vzdělání.
Kubek tvrdí, že takové jednání umožňuje v Česku chybějící podpora ze strany státu. Zmiňuje případ z nedávné doby, kdy prý sám podal trestní oznámení na člověka, který se vydával za profesora medicíny a lidem prodával různé preparáty. Policie případ údajně odložila se závěrem, že se nic nestalo. Nepomohlo prý ani odvolání ke státnímu zástupci.
Sami podvedení se podle Milana Kubka většinou stydí o situaci, do níž se dostali, mluvit, a tak ji dále ani neřeší. Nejinak tomu není ani v případě Aktipu. Lékařská komora dosud neeviduje žádný podnět.
