„Za důležitý krok považujeme možnost vytváření návratových center mimo území Evropské unie. Česká republika má zájem se připojit ke skupině států, která na jejich vzniku teď pracuje. Jedná se o země, jako je Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Řecko,“ prohlásil Metnar před poslanci.
„Pokud jde o nelegální migraci přímo v České republice, její úroveň se daří dlouhodobě držet na nízké úrovni. V letošním roce bylo zadrženo 176 nelegálně tranzitujících migrantů a bylo podáno 806 žádostí o mezinárodní ochranu,“ řekl při jednání výboru ministr.
„Nadále čelíme především migraci spojené s válkou na Ukrajině. V České republice nyní pobývá téměř 400 tisíc osob s dočasnou ochranou a v přepočtu na obyvatele tak nadále zůstáváme nejzatíženějším státem Evropské unie,“ uvedl ministr.
Dočasná ochrana byla uprchlíkům prodloužena do 4. března 2028. Současně však došlo ke zpřísnění podmínek pro nově příchozí muže ve věku 23 až 60 let, kteří musí nově prokázat splnění svých vojenských povinností na Ukrajině. Nově příchozí muži podléhající branné povinnosti tak nemohou dočasnou ochranu získat.
Další omezení dočasné ochrany by se mohlo týkat lidí z „bezpečnějších“ části Ukrajiny
Další omezení by se mohlo týkat osob přicházejících z částí Ukrajiny, které budou označeny za bezpečnější. „Už běží i další diskuse i k tomu zúžení, Dánsko, Norsko se snaží zavést další regulativ z hlediska teritoriality, bezpečné teritoriality,“ řekl k tomu Metnar při jednání výboru pro bezpečnost.
Rusko, které rozpoutalo válku proti Ukrajině na jejím území, přitom útočí i na města na západ Ukrajiny – na Lvov či Ivano Frankivsk. Jen je četnost těchto útoků nižší než v případě Kyjeva a dalších měst více na východě země. Pětinu Ukrajiny nyní agresor z Moskvy okupuje.
Poslanec ANO Jiří Mašek při jednání výboru citoval ze zprávy policejního prezidia týkající se Ukrajinců v Česku.
Za půl roku je stíháno 2415 občanů Ukrajiny z 619 tisíc, kteří v Česku jsou, tedy 0,39 procenta
„V období od ledna do července, čili za polovinu roku 2026, bylo evidováno 2 168 objasněných skutků a trestně stíháno je 2 415 občanů Ukrajiny. Ti představovali 5,7 procenta všech trestně stíhaných osob. Při interpretaci těchto údajů je však nezbytné přihlížet také k celkové velikosti ukrajinské komunity a nepřenášet jednání jednotlivců na celou skupinu,“ přečetl poslanec ANO Jiří Mašek ze zprávy policejního prezidia.
„Celkově máme v Česku někde kolem 43 tisíc stíhaných osob,“ doplnil jeho vystoupení náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík.
Ke konci července letošního roku bylo v platnosti více než 619 tisíc pobytových oprávnění vydaných v Česku občanům Ukrajiny, jestliže bylo stíháno letos za půl roku stíháno 2415 z nich, je to 0,39 procenta.
Mezi nejčastěji evidovanou trestnou činnost patří zejména ohrožení pod vlivem návykové látky, maření výkonu úředního rozhodnutí, padělání či pozměnění veřejné listiny a nedbalostní dopravní trestná činnost.
„To, že nás zlobí hodně padělání dokladů, to je problém celoevropský,“ řekl k tomu náměstek policejního prezidenta Kubík.
„Násilná trestná činnost nepatří mezi nejčastější formy trestné činnosti občanů Ukrajiny. Z dostupných poznatků současně vyplývá, že významná část násilných incidentů se odehrává uvnitř samotné ukrajinské komunity. Častým faktorem je alkohol a v některých případech také použití nože,“ citoval Mašek ze zprávy policejního prezidia.
„Co si myslím, že se nesmí stát, aby se nám tady vytvořila nějaká uzavřená ukrajinská diaspora. To bychom se měli všichni spojit a snažit se opravdu co nejvíc ty lidi integrovat,“ uvedl Kubík.
