„Je to jejich největší škůdce, může za velké úhyny. Škody jdou do milionů eur a jde o velké téma,“ řekl LN Tomáš Scholz, přední ichtyoparazitolog, jenž působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Po 30 letech Japonsko znovu začne s komerčním lovem velryb. Konzumace jejich masa je tradicí |
Právě on je hlavním editorem nové knihy A Guide to the Parasites of African Freshwater Fishes, již anglicky vydal Royal Belgian Institute of Natural Sciences. Proč je zrovna Afrika pro vědce tak zajímavá? „Téměř čtvrtina z celkem třinácti tisíc druhů sladkovodních ryb celého světa žije v afrických řekách a jezerech. Tyto ryby jsou hostiteli řady parazitů, z nichž někteří mohou být patogenní pro volně žijící hostitele, ale hlavně ryby. A někteří z rybích parazitů mohou napadat i člověka při konzumaci syrového masa,“ vysvětlují autoři objemné publikace, která má také ambici stát se pomocníkem Afričanů.
„Kniha je zúročením našich zkušeností a střípkem, který snad pomůže Afričanům, aby neopakovali chyby, jichž jsme se dopouštěli jinde,“ říká profesor Scholz s tím, že za knihou je nejméně patnáct let předchozí práce několika českých i zahraničních týmů. Znalosti o rybích parazitech Afriky byly dosud velmi útržkovité; dílo má tedy přispět i k rozvoji rybí parazitologie jakožto oboru a k lepšímu pochopení rozmanitosti.
V úchvatných tropech
„Asi nejcennější jsou metodické kapitoly, návody, jak parazity sbírat a studovat,“ říká Scholz. „Vůbec poprvé je představen seznam všech zjištěných parazitů afrických sladkovodních ryb s informací o jejich rybích hostitelích a rozšíření. Kniha by měla přispět k rozvoji akvakultury a rybářství na africkém kontinentu, který má mimořádný, ale dosud jen zčásti využitý potenciál,“ tvrdí autoři.
Různí prvoci, malincí červíci, hlísti i pijavice doprovázejí rybí životy na celém světě. Scholze, který je s kolegy zkoumá, ale nejprve jako studenta v 70. letech zajímali brouci a veškerá příroda. Ovšem setkání se stále činným taxonomem Františkem Moravcem jej přivedlo k zájmu o rybí potvůrky o rozměrech od pár mikrometrů po milimetry, výjimečně až několik metrů (lidský škulovec široký, přenesený z rybí stravy).
Scholz se nakonec dostal až k rybím tasemnicím a červům. A to i díky tomu, že československá parazitologie bývala už tehdy na mezinárodní úrovni – a dnes patří k tomu nejlepšímu v české vědě.
Českobudějovické sympozium, kde se setkali vědci z Východu i Západu, prý Scholze v roce 1983 neuvěřitelně „nakoplo“. Posléze se nadchl pro tropy. „Vedoucí naší výpravy do Laosu v roce 1989 nám říkal: Jakmile jednou vyjedete do tropů, zamilujete si je. A měl pravdu,“ říká již poté, co má za sebou četné expedice do Kambodži, Mexika (kde pak téměř tři roky působil v centru na Yucatanu), Amazonie i Afriky.
S kurzy pro africké kolegy
Prapůvod knížky lze nalézt roku 2003 na velké konferenci v jihoafrickém Bloemfonteinu či v projektu v Senegalu dva roky nato. Pak přišly práce na centru excelence European Centre of IchthyoParasitology (ECIP) a výukový kurz o parazitech Afriky, který Češi pořádali před třemi lety v Brně, Vodňanech a Budějovicích.
„Pokrýval vše od chytání ryb, jejich parazitologického vyšetření až po molekulární biologii a fylogenetické analýzy – celý proces. Trval čtrnáct dní. Problém byl, že lidé ze zemí, kde toho vědí nejméně, neměli na účast peníze. Přijeli účastníci z Maghrebu nebo JAR, ale země, jež to v rovníkové Africe potřebují nejvíce, tam zastoupeny nebyly,“ připomíná.
Vědci chtěli zúročit přípravy v manuálu, ale kdo by tak obří a specifický spis vydal? Tehdy Maarten Vanhove, jenž působí na univerzitě v Hasseltu, navrhl belgické vydavatelství. To teď dává celé 425stránkové dílo volně ke stažení. „Vždy když si s Afričany píšu, posílám jim odkaz,“ říká Scholz, jehož výzkumy byly též financovány americkou National Science Foundation (NSF) a který před dvěma lety vyjel do USA jako stipendista Fulbrigthovy komise.
„Akvakultura má v Africe značný potenciál, ale pochopitelně i své problémy,“ dodává vědec, jenž pracoval i v Súdánu nebo Bangladéši. Obecně pak upozorňuje: paraziti jsou nezbytnou součástí zdravých ekosystémů a jsou tam i prospěšní, byť na ně pohlížíme jako na odporné škůdce.