Al Oerter: disk jako rekreace

PRAHA Melbourne, Řím, Tokio, Mexiko. Čtyři zlaté medaile ve stejné disciplíně na čtyřech olympijských hrách po sobě. Tenhle kousek se povedl jedinému atletovi na světě, americkému diskaři Alfredu Oerterovi. Až v Atlantě 1996 jej dostihl Carl Lewis, jenž získal čtvrté olympijské prvenství v dálce.

Oerter byl ojedinělým zjevem ještě kvůli něčemu. Vyhrával olympiády, byť ani jednou nebyl favoritem. A přesto pokaždé sáhl po zlatu v novém olympijském rekordu.

„Odešel skvělý atlet a hlavně výtečný diskař,“ reagoval Imrich Bugár, první mistr světa z Helsinek 1983, na pondělní zprávu o Oerterově úmrtí ve věku 71 let.

Muž, jehož koníčkem je vyhrávat olympiády

„Jen si představte, když se v osmdesátých letech v Modestu, americkém ráji diskařů, sešlo sedm světových rekordmanů. Ludva Daněk, Oerter, Němec Schmidt, který teď žije v USA, Rink Babka, Mac Wilkins... Samozřejmě už nezávodili všichni. Vyhrál jsem před Wilkinsem a Oerter nás všechny bavil,“ hřeje vzpomínka Bugára. „První zlato bylo nejpřekvapivější, bylo mi dvacet, druhé nejtěžší, třetí nejbolestnější a čtvrté nejuspokojivější,“ shrnul Oerter svůj olympijský román. Když v Tokiu 1964 po patáliích s krkem a naraženými žebry našel sílu a pátým pokusem přehodil do té doby vedoucího Daňka, začalo se říkat, že je „mužem, jehož koníčkem je vyhrávat olympiády“. On totiž z tuctu let, do nichž se vešla jeho olympijská vítězství, kraloval světovému disku možná tři sezony. Jinak prohrával nebo nezávodil. Možná v tom spočívalo tajemství jeho sportovní dlouhověkosti. „Rok po olympiádě byl vždycky nula, odpočíval. Dokonale poznal svoje tělo, v tom byl daleko před ostatními. Chvíli před olympiádou uspěl v americké kvalifikaci a jel si pro další vítězství,“ říká Bugár. Američan, který se většinou připravoval bez trenéra, měl na své závodění pozoruhodný názor. „Házení je pro mě rekreace, jako je pro jiné rybaření,“ nechal se Oerter slyšet v Římě 1960, kde porazil krajana českého původu Rinka Babku, světového rekordmana. V jeho žilách rovněž proudila česká krev - narodil se v roce 1936 v Astorii ve státě New York české matce a německému otci. V roce 1971 oznámil konec kariéry a věnoval se rodině. Jenže pět let poté se rozvedl a ohlásil comeback. V roce 1980, ve třiačtyřiceti, si hodil osobní rekord 69,46 metru. V americké kvalifikaci pro hry v Moskvě byl čtvrtý a získal roli náhradníka. Úvahy o páté olympijské zlaté ale zmařil americký bojkot.

Bugárova hořká vzpomínka

„Vypadal, že sotva chodí, ale v kruhu byl rychlý,“ líčí Bugár, který svedl s Američanem desítku soubojů za mořem i v Evropě a nikdy s ním neprohrál. Před hrami v Los Angeles 1984 se počítačový expert Oerter opět přihlásil do americké kvalifikace. Při tréninku jej však čísi disk trefil do paty. „V Los Angeles by už ale nevyhrál, na to jsem se chystal já,“ usměje se poněkud hořce Bugár, jehož nejhorší výkony toho roku by za mořem stačily na bronz. Hry však tentokrát bojkotovala „Velká země“ na východě i se svými satelity.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.