Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Al Pacino hrál v mém příběhu

Česko

Norský prozaik Nikolaj Frobenius (1965), autor knihy Latourův katalog, navštívil pražský veletrh Svět knihy.

* LN Vaše jméno nezní norsky...

Norské skutečně není. Nikolaj je samozřejmě ruské jméno, protože mého otce fascinovala ruská velkolepost, a Frobenius je zase jméno původně německé - a přes Dánsko doputovalo do Norska... Když jsem poprvé přišel do nakladatelství, tak redaktor říkal, že kniha je téměř bez problémů, ale že ten pseudonym je takový divný.

* LN Na začátku spisovatelské dráhy jste také sepsal svůj umělecký program, kde jste se mimo jiné zmiňoval o extrému a o tom, že „kniha musí člověkem zamávat“. Držíte se jej ještě dnes?

Každý program je od toho, aby se porušoval. A pokud člověk není schopen porušit vlastní program, tak vůbec nemá smysl tvořit. Když člověk nezachází do extrému, tak vlastně nejde nikam. Samozřejmě ale nejde zdaleka jen o to, být za každou cenu perverzní a hojně využívat sexuálních a násilných motivů. Extrém neznamená, že člověk jde jen po těch velkých věcech, jedná se spíš o postoj k tvorbě jako takový. Po Latourově katalogu a Stydlivém pornografistovi jsem napsal další dva romány, které jsou daleko realističtější, zabývají se dětstvím a dospíváním a jsou dějově velmi chudé, a přesto tam je jakýsi extrémní prvek přítomen... Jediným programem, který jsem tak kdy opravdu měl, bylo napsat vždy něco jiného, než jsem psal dřív.

* LN Dílo markýze de Sade vás zaujalo již dříve, nebo jste pro román hledal atraktivní osobu?

Román jsem začal psát v Londýně... Zajímal mě de Sade jako takový a našel jsem americkou biografii s hypotézou o jeho služebníkovi. A to mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl, že o tom napíšu román.

* LN Latourův katalog má hlavní postavu, která je fyzicky znetvořená. To je dnes v literatuře poměrně frekventovaný jev. Jde o to, ukázat, že je postava už tím vyděděná ze společnosti?

Latourova vyděděnost je dvojí -jednak fyzická, jednak mentální. Mně šlo především o to, aby bylo zcela zjevné, že je vyděděn z celkového společenství, které je založeno na solidaritě vztahující se k bolesti. Protože on bolest necítí. Když tu knížku čtu s odstupem, tak vidím, že je to román o bolesti a o všem negativním, ale snad je z toho zřejmé, že na veškerá tabu, která tam překračuju, se dívám jako na určité kvality. Všichni se občas cítíme škaredí a nedostateční a zároveň máme nutkání škodit těm, kteří jsou v našem okolí - a je to přirozené. Chtěl jsem v tomto románu napsat určitou oslavu všeho negativního, protože je to přirozená součást lidské bytosti.

* LN Existují dnes ještě nějaká tabu?

Domnívám se, že západní společnost má zcela perverzní vztah k násilí. Na jedné straně nás děsí masakr v Dárfúru, na druhé straně utrácíme miliony dolarů za extrémně násilné počítačové hry. Za posledních padesát let se lidská psychika vůbec nevyvinula, a tabu tedy zůstávají stále totožná - vyvíjejí se akorát technologie, a tak můžeme války sledovat v televizi, a přitom necítit vůbec žádnou bolest.

* LN Napsal jste scénář úspěšného filmu Insomnia. Jak se vám líbil jeho americký remake?

Myslím, že byl o trochu horší než norský originál. Režisér byl nicméně dobrý a snímek zapadá do tradice amerických thrillerů. Pro mě bylo nesmírně potěšující, když jsem ve filmu podle vlastního scénáře mohl vidět Al Pacina, kterého jsem od dětství obdivoval.

* LN Co píšete nyní?

Další historický román, odehrává se v New Yorku a hlavní postavou je Edgar Allan Poe.

* LN Vyvracíte klišé o zadumaném norském autorovi, který sedí nad fjordem a píše trudné historie...

Snažím se dělat něco úplně jiného než třeba Jon Fosse, i když on je jistě vynikající autor. Jsme poměrně malá země a všichni máme sklon k totožnému uvažování. Adělat něco tak, jak to dělají ostatní, s tím jsem měl vždycky problém.

* LN A když všechno děláte jinak než ostatní, děláte vůbec to, co chcete dělat?

Dobrá otázka... Po Latourově katalogu jsem si říkal, že už nikdy historický román nenapíšu. Pak jsem si ale řekl, že jsem si vlastně něco zakázal, a teď to musím porušit. Takže se nyní musím opakovat, abych překročil vlastní pravidlo.

Nikolaj Frobenius

Norský autor dosud publikoval deset knih, mj. román Stydlivý pornografista. Česky vydalo Argo román Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade - v překladu Ondřeje Vimra. Úspěch slavil také film Insomnia natočený podle autorova scénáře.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Mohlo by vás zajímat