První žena, která kdy zastávala post šéfa americké diplomacie, zemřela 23. března ve věku 84 let. Pohřeb se bude konat 27. dubna v Národní katedrále ve Washingtonu.
Lipavský se při cestě do Spojených států mimo jiné setká také se svým americkým protějškem Antony Blinkenem a kongresmany. Vystoupí též v Centru pro analýzu evropské politiky (CEPA) a v analytickém institutu Atlantic Council.
Vystrčila budou ze Senátu doprovázet místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý), který působil jako poradce někdejšího prezidenta Václava Havla.
Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Billa Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN.
Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se významně zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO. V roce 1999 patřila Albrightová k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu.
Podle prezidenta Miloše Zemana byla Albrightová nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA, a to nejen v roli šéfky americké diplomacie.
V kondolenčním dopise adresovaném jeho americkému protějšku Joeovi Bidenovi Zeman připomněl, že politička narozená v Praze velmi napomohla brzkému vstupu Česka do NATO, a to v době, kdy byl premiérem. Albrightová nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností a spojníkem mezi Českem a Spojenými státy, uvedl tehdy prezident.
Zásluhy první ženy v čele americké diplomacie krátce po oznámení jejího úmrtí ocenili i další čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i o to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v NATO.
