Diskuse s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou nad českou politikou zakončila sérii debat na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konference byla součástí programu, který bývalý prezident Václav Havel připravil jako oslavu 20. výročí sametové revoluce.
Posluchárna filozofické fakulty UK, kde konference probíhala, byla zcela plná. Každý, kdo přišel dostal na klopu trikolóru. Lidé stáli i na schodech a nadšeně aplaudovali každému řečníkovi. Ranní projev bývalého prezidenta Václava Havla byl dokonce odměněn potleskem ve stoje.
Čtěte více |
Ve druhé části konference Už je to tady vystoupili významní novináři a političtí komentátoři z celé Evropy. Shodli se na kritice současné podoby demokracie, putinovského režimu v Rusku.
Celou konferenci zakončila diskuse Madeleine Albrightové se studenty. Pád vlády v době českého předsednictví v EU byla podle ní chyba stejně jako otálení s ratifikací lisabonské smlouvy. Na přímou otázku, jak hodnotí českého prezidenta Václava Klause, Albrightová odvětila, že jeho jednání nerozumí. Bývalého prezidenta Václava Havla hodnotí Albrightová jako hrdinu, zasloužil by si podle ní Nobelovu cenu za mír. Současnou hlavu českého státu Klause ale příliš nechápe.
"Pravda je, že já dobře nerozumím tomu, co váš prezident dělá, opravdu tomu nerozumím," řekla Albrightová v diskusi vedené v češtině. Z Čechů má pocit, že jsou proevropští, usilovali o vstup do EU. Nechápe proto Klausovy protievropské kroky ani jeho tažení proti snahám o zmírňování globálního oteplování.
Na závěr připravili pořadatelé pro Albrightovou překvapení. Čínská disidentka a novinářka Pao Ju, za jejíž propuštění kdysi Albrightová ještě coby ministryně zahraničí orodovala, si vysloužila dlouhotrvající euforický potlesk.
Na celodenní konferenci vystoupil například francouzský filozof André Glucksmann, jeho český kolega Jan Sokol, místopředseda Senátu Petr Pithart, britský dramatik českého původu Tom Stoppard či někdejší polský disident Adam Michnik. Program vyvrcholí večerním koncertem v Pražské křižovatce.
Kdo mluvil ve druhé části konference.Adam Michnik, polský historik, esejista a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza,
Jacques Rupnik, francouzský historik a politolog českého původu, Andrej Piontkovskij, ruský politolog, analytik a hostující profesor ve Washingtonu, Martin Bútora, slovenský sociolog, univerzitní profesor a diplomat a Tom Stoppard, britský dramatik a aktivista za lidská práva českého původu. Celou diskusi moderoval Timothy Garton Ash, britský politický komentátor, univerzitní profesor. |
Dalším velkým problémem, který si zasloužil pozornost všech přítomných je korupce, která podle Michnika rodí na jedné straně nihilismus a cynismus, ale na druhé straně i fundamentalismus. Podle něj je velkým problémem, když peníze rozhodují i jinde než na trhu. Michnik si byl ale také jistý, že korupce není problémem jenom v mladých demokraciích a uvedl příklady z Německa, Francie i Británie.
Politolog Piontkovskij podotkl, že Rusko otázku korupce neřeší. "Ke korupci jsou potřeba dva subjekty, podnikatel a státní úředník. U nás splývají v jedno," řekl. Rusko momentálně řeší jiné potíže. Nepotřebuje podle Piontkovského abstraktní demokracii, ale kapitalismus a politickou svobodu. Na otázku, jak je možné dnes Rusku pomoci, odpověděl: "Pomozte Ukrajině."
Zásadní pro zlepšování politické situace v bývalých komunistických zemích a tím i zlepšení kvality demokracie je účast všech, především mladých, na veřejných záležitostech. "Ne děkujeme, odejděte, ale Prosíme, přijďte!" nabízí řešení Bútora.
Britové Stoppard i Ash ale upozornili na to, že nová rizika pro svobodu ohrožují i země, jako je Británie, které už staletí žijí v demokratickém systému. Podle Stopparda se může svoboda ztrácet nikoliv jen přes noc, kvůli změně režimu, ale také po kouskách "malými řezy". "Nikdy nesmíte brát svobodu za zaručenou, protože cena svobody je mít se pořád na pozoru a hlídat svobodu," řekl Ash.
"Demokracie potřebuje, aby na tom lidi pracovali každý den. Demokracie je práce. Vaše práce," řekla Albrightová studentům. O problematických tématech jako jsou lidská práva je podle ní důležité mluvit nahlas.
Ze současné politické situace v Česku je Albrightová rozčarovaná. Jak ale několikrát zdůraznila, "demokracie je práce". Mladí lidé by se podle ní měli zapojit do politiky a nahradit současnou politickou reprezentaci, když si jí neváží.
Upozornila na příklad Spojených států. Osm let vlády prezidenta George Bushe bylo "příšerných", míní Albrightová. Potom ale mladí lidé aktivně vzali věc do svých rukou a pomohli zvolit současnou hlavu státu Baracka Obamu.
Na postoj Albrightové k prezidentu Klausovi a jeho výrokům se ptalo hned několik studentů. Připomněli například jeho nedávná slova, že armáda by měla především chránit Česko, zahraniční mise jsou pak podle něho spíše doplňkem. Bývalá americká ministryně uvedla, že Česko by mělo převzít svůj díl zodpovědnosti za členství v NATO. Jakmile bude ČR potřebovat pomoc spojenců, dostane se jí, na oplátku ale musí pomoci tam, kde je potřeba.
Česko má podle Albrightové velkou šanci profilovat se jako odborník na přechod zemí od totality k demokracii. Mohlo by své zkušenosti předávat ostatním zemím, které jsou v přechodu teprve na začátku. Přestože je ČR malá země, může podle této české rodačky vykonat velké věci na poli zahraniční politiky. Nesmí ale být zahleděná pouze do sebe, země se musí více otevřít Evropě i světu a převzít svůj díl zodpovědnosti, dodala.
