Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Alergii nelze získat, ale jenom zdědit

Česko

Lidí s alergií přibývá. Jejich počet se přibližně od roku 1970 zvýšil třikrát. V Česku trpí touto nemocí dva miliony osob, což je pětina populace. Příčinu odborníci vidí v jiném životním stylu. Imunitní systém, jehož chybná funkce vyvolává bouřlivou reakci lidského těla na nejrůznější látky, se s touto novu situací nedokáže vyrovnat.

Choroba, jejíž příčinu stále neznáme, může v extrémních případech způsobit i rychlou smrt udušením

Dva a půl milionu lidí v Česku trpí alergiemi. Příchod jara spíše proklínají, než vítají. Ti, kteří reagují prudce na bodnutí včelou nebo vosou, mohou být ohroženi na životě. Alergie někdy i velmi rychle zabíjí. Nejen trávy, ale i hyacint Slovo alergie vytvořili rakouský dětský lékař Clemens von Pirquet společně s maďarským kolegou Bélou Schickem v roce 1906. Oba doktoři tehdy působili ve Vídni a u některých pacientů zaznamenali přehnanou reakci na zcela běžné látky. Například na prach, pyl, zvířecí chlupy a některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).

Vypátrat látku, která může vyvolat rýmu, vyrážku, ale i zoufalé lapání po dechu končící smrtí, je občas detektivka. Alergenem, tedy látkou schopnou rozbouřit náš imunitní systém, může být prakticky cokoliv. Tedy nejen pyl a plísně, ale třeba i pivo, přesněji řečeno ječmen obsažený v pěnivém moku, zlato, stříbro a další ušlechtilé kovy používané při piercingu nebo propolis - hmota vyrobená včelami pro ochranu úlu a člověkem využívaná v kosmetice. Vyrážku nebo zvracení může vyvolat třeba i hyacint nebo ibišek. Rostliny, jejichž pyl je poměrně těžký, a proto jej neroznáší vítr jako u travin a stromů . „Kdo má dědičné předpoklady k alergii, tak velmi pravděpodobně za nějaký čas zareaguje přecitlivěle na jakoukoliv látku, se kterou přichází opakovaně a dlouhodobě do kontaktu,“ říká Irena Krčmová, primářka z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jak je pátrání po alergenu někdy složité, dokazují příklady z její ordinace.

Jeden mladík vždy v určité dny trpěl otokem rtů. Byl alergický na med a testy prokázaly vysokou citlivost na pyly. Pak si ale vzpomněl, že jeho přítelkyně používá tyčinku na rty obsahující propolis. Během každé schůzky si tak mladík „nasbíral“ alergen, po kterém mu opuchla ústa.

Další pacient, muž středního věku, začal mít z ničeho nic potíže s vyrážkou. Předtím kopřivku nikdy neměl. Když lékaři pátrali po příčině náhlé změny, zjistili, že muž měl nedávno narozeniny a od manželky dostal zdravotní polštářek naplněný pohankou. Dárek putoval z bytu a příznaky alergie zcela vymizely. Pokaždé však není reakce organismu tak mírná jako v těchto případech.

Na vojenském cvičení záložníků jeden z účastníků málem zemřel hned první den po ubytování v kasárnách. Na palandách v ložnici ležely slamníky nacpané čerstvou slámou. Voněla příjemně, ale u muže kolem padesátky způsobila anafylaktický šok. Zbledl, začal zrychleně dýchat a dusit se. Než přijela záchranka, ztratil vědomí. Naštěstí ho v nemocnici dali do pořádku.

Alergie je onemocnění vyvolané chybnou činností imunitního systému. Představme si ho jako hlídače schopného rozpoznat, co je pro nás nebezpečné a čemu se máme bránit. Někdy se ale hlídač splete a považuje třeba obyčejnou bílkovinu v potravině za bakterii nebo vir. Spustí se alarm a do boje vyrazí úderná jednotka sestavená z tzv. imunoglobulinu E. Při setkání likvidační čety s bílkovinou, omylem označenou za nepřítele, se do krevního oběhu uvolní řada chemických látek, například histamin. Ten pak ovlivňuje dýchací, trávicí a cévní systém, srdce i kůži. Podle toho, kam histamin v krevním řečišti doputuje, vypadá i odpověď organismu na alergii. Mohou nastat potíže s dýcháním, nevolnost, zvracení, průjem, vyrážka, bolesti břicha či svědění kůže.

Nemoc umíme jenom tlumit Proč imunitní systém někdy reaguje bouřlivě a vysílá po zuby ozbrojené bojovníky i na neškodnou bílkovinu? Dosavadní výzkumy odhalily, že hlídač chybuje při určitém uspořádání několika desítek genů v DNA. To je zatím všechno, co víme o podstatě bouřlivé reakce imunitního systému. Proč se jednotlivá písmena genetické abecedy někdy seskupí právě tímto nevhodným způsobem, není dosud jasné.

Jisté je, že nemoc je dědičná a nevyléčitelná. Protože neznáme její přesnou příčinu, lze pouze tlumit alergické příznaky. Přeskupovat geny do optimální konstelace už sice vědci dokážou, ale eticky je to možné jenom u zvířat. Další překážkou stojící v cestě k léčbě je fakt, že zatím se daří přesunovat pouze jednotlivé geny, a nikoliv desítky. A pokud to jednou bude možné, tak zatím stále nevíme, co by se stalo, kdyby se vazby mezi mnoha písmeny dědičné abecedy porušily.

Mezi nejčastější známky alergie patří pylová rýma a tzv. atopický ekzém vyznačující se svědivými ložisky suché a zarudlé pokožky. Často se tyto příznaky objevují až v dospělosti. Ale nejde o alergii tzv. získanou. „To se jenom doposud spící geny probudily a začaly ovlivňovat imunitní systém. K aktivitě je může vyburcovat například virové onemocnění, třeba těžší průběh chřipky,“ říká primářka Irena Krčmová. S postupujícím věkem tělo reaguje méně bouřlivě na roztoče, pyl a potravinové alergeny, ale zase stoupá alergie na léky, protože starší lidé jich užívají stále více.

Úplné vyléčení zůstane na dlouhou dobu přáním milionů lidí trpících alergií, přesto pacienti nemusí žít v izolaci od okolního světa. Pokud například víte, že rodiče nebo prarodiče měli astma, ekzémy nebo chronickou rýmu, je nutné odstranit hlavní zdroje prachu. Vhodnější než koberce jsou hladké a omyvatelné podlahy. Doporučuje se často utírat prach vlhkou utěrkou a větrat. Sklony k potravinovým alergiím u dětí lze omezit tím, že do jídelníčku zařadíte nové druhy potravin postupně. Vždy několik dní sledujte, zda se neobjeví známky alergie.

„Doma rozhodně nekouřit, protože nikotin zvyšuje tvorbu alergických protilátek,“ zdůrazňuje profesor Václav Špičák, spoluzakladatel České iniciativy pro astma.

Riziko představují rovněž psi a kočky bez srsti, tzv. naháči, protože alergen obsahují i sliny zvířat.

Pokračování na straně 37 Alergii nelze získat, ale...

Dokončení ze strany 35

„Jednání některých rodičů je v tomto směru někdy až nepochopitelné,“ říká profesor Špičák. „Do ordinace jednou přišla dívenka s alergií na pyl a její stav se stále zhoršoval. Při rozhovoru s matkou se ukázalo, že dceři koupili morče a dovolili jí brát si hlodavce před spaním na polštář, protože prý jinak neusnula,“ podivuje se odborník.

Podle jeho zkušeností je podceňování prvních známek alergie nebezpečné, „rozjetá“ nemoc se drží na uzdě obtížněji. Při atopickém ekzému u dítěte existuje přibližně padesátiprocentní riziko, že do začátku školní docházky se projeví příznaky astmatu. Při pylové rýmě je riziko celoživotně nejméně pětatřicetiprocentní.

Proč alergiků přibývá Počet pacientů s alergiemi stoupá. V Česku jsou nyní dva a půl milionu lidí s touto nemocí. Před čtyřiceti lety jich bylo třikrát méně. Proč je dnes 20 a v době pylové sezony až 25 procent populace v péči alergologů?

Příčin je podle profesora Špičáka i primářky Krčmové mnoho. Mezi ty hlavní patří jiný životní styl. Jíme nové druhy potravin, mnohé z nich jsou přibarvené, dochucené a obsahují konzervační látky, aby vydržely transport z druhého konce Evropy. Pro imunitní systém jde o neznámé látky. U lidí s dědičnými předpoklady k alergii pak reaguje bouřlivěji než normálně.

V obchodech je také daleko širší nabídka. Arašídy jsou dnes běžně k dostání, přidávají se i do sladkostí a olejů. „Přitom je to jeden z nejnebezpečnějších alergenů,“ říká profesor Špičák. Podobně provokuje imunitní systém sója, sójová mouka nebo sezamová semínka, sypaná na pečivo. Změnil se také vztah člověk-zvíře. Dnes jsou psi a kočky téměř členy rodiny, spí s lidmi v posteli, mazlí se s nimi. Tak těsný kontakt je pro vnitřního hlídače našeho těla značná zátěž.

Zásadní je nárůst škodlivin produkovaných dopravou a průmyslem. Zatím nezvládnuté je kuřáctví. „To vše je rozbuškou určitě pro 40 procent naší populace s dědičnou dispozicí k alergiím. Nemusí onemocnět, ale přenesou svoje předpoklady na potomky,“ poznamenává profesor. Proto doporučuje navštívit při prvních příznacích odborného lékaře a nenechat chorobu rozvinout. V prvním stadiu ji totiž lze částečně utlumit změnou životního stylu, později už musí nastoupit léky.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...