Nejdůležitější částí předpokládaného letu budou technologické a vědecké experimenty českého průmyslu a vědy. Podané návrhy nyní posuzuje Evropská vesmírná agentura (ESA), která doporučí ty vhodné. Následně česká komise vybere, které bude financovat a na ISS se uskuteční. Na stanici by Svoboda, kterého ESA vybrala do záložního týmu astronautů, mohl pobýt i pár týdnů. Závisí to na finanční podpoře i rozhodnutí vlády.
„ESA organizuje mise jednotlivých států, které je financují. Díky tomu mohou státy do vesmíru posílat své astronauty a realizovat tam své výzkumné a technologické projekty. Potom jsou i dlouhodobé mise, kterých se ale účastní pouze astronauti zaměstnaní u ESA. Ti jsou ze zemí, které do vesmírných programů dávají výrazně více peněz než Česko,“ uvedl Svoboda. Kariérních astronautů je v evropské agentuře nyní pět.
Česko podle ministra dopravy Martina Kupky ročně do ESA investuje více než 1,6 miliardy korun. Kupka již dříve sdělil, že co nejvíc peněz chce stát využít právě na českou misi.
Nejbližší teoretická letová příležitost je podle Svobody mise Axiom 4, což je plánovaná čtvrtá mise programu soukromých kosmických letů americké společnosti Axiom Space. Ta je však již obsazená a její posádka tedy známá. Tvoří ji jeden profesionální a tři komerční astronauti, pro které místa koupily Maďarsko, Indie a Polsko. Se startem se počítá na jaře 2025, let potrvá zhruba dva týdny. „Další let, číslo 5, by měl startovat na konci roku 2026 nebo začátkem roku 2027. Někdy po něm bude startovat let číslo 6. Cílem je být na jednom z těchto dvou letů,“ vysvětlil Svoboda.
V Německu nyní trénuje znalosti z biologie, krizovou komunikaci i potápění. První část výcviku, která trvá šest měsíců a je rozdělená do tří bloků, je všeobecná. Svoboda se spolu se čtyřmi kolegy učí základy, které musí znát každý astronaut při jakékoliv misi. Až bude jasno o projektech, které má astronaut ve vesmíru uskutečnit, zaměří se výcvik na ně.
Při projektech, které souvisí třeba s výzkumem rakoviny, však astronaut není odkázaný jen sám na sebe. Ohledně postupu se může radit s kolegy na Zemi. Jeden podpůrný tým sedí i v kolínském centru. V něm pracovníci agentury sledují, kudy letí vesmírná stanice, vidí obraz z kamer umístěných na ISS i posádku uvnitř. Ve čtvrtek však obrazovky svítily černě.
„Posádka si může vybrat čtyři dny, kdy budou mít prázdniny. Zrovna dnes slaví Američané Díkuvzdání, takže posádku necháváme odpočívat. Jinak jsme ale v každodenním kontaktu. Věda nespí. Astronautům pomáháme při řešení projektů, ale třeba i v případě, kdy nemohou něco najít. Nevěřili byste, jak je ve vesmíru lehké něco ztratit,“ poznamenal letový operátor Alex Karl.
