Začíná tenisové US Open s českým hráčem jako jedním z favoritů. Před půl rokem by se tohle tvrzení zdálo nesmyslné. Výsledky Tomáše Berdycha na předchozích grandslamech ale mluví jasně: semifinále na antuce ve Francii a hned finále na wimbledonské trávě. Tvrdý povrch by navíc měl hře nejlepšího českého tenisty vyhovovat. Přesto když Berdych mluví o vítězství, hned dodá, že jen žertuje.
Proč ta skromnost? Je asi českým sportovcům vrozená. Až na výjimky typu Romana Šebrleho jezdí Češi na vrcholná klání vždy s přehnanou pokorou. Snad nejabsurdnější bylo nedávné vyjádření trenéra Pavla Hapala, který i přes venkovní vítězství 2:0 nad Spartou v předkole Ligy mistrů považoval „svou“ Žilinu před odvetou za outsidera.
Dokážete si představit, že by podobně mluvil třeba Američan? Pokora je dobrá věc, ale v přehnané míře se stává alibismem. Proto je dobře, že už Berdych začal o velkých titulech alespoň žertovat.
